Hrdinou této prózy je železniční úředník, který se na sklonku svého života pokusí popsat běh svého obyčejného života. Když jej vypoví, začne však sám se svým pohledem vést stále vášnivější spor o to, kdo vlastně byl, jaký život skutečně žil. Postupně nachází v sobě jakoby přehlížené motivy svých činů, jakési skryté osoby které vybočují z rámce obyčejného života. Každý život, i ten zdánlivě nejobyčejnější, dokazuje Čapek, je ve skutečnosti bohatý a složitý, všichni žijeme jen jednu ze svých možností.