Horečka je úvahou nad situací člověka v době, chvějící se napětím. Tento pocitový vjem doby byl jedním z určujících momentů stavby příběhu, k položení otázek, které v takovém prostoru znějí s kategorickou naléhavostí. Jsou to otázky lidskosti a nelidskosti, osudu a etiky, pravdy a lži, zaměnitelnosti úloh a cílů usilování, smyslu života a smrti. A také možnosti a nemožnosti naplňovat vlastní existenci podle svých představ, síly bojovat o ni a uskutečňovat ji pod tlakem skutečnosti. Tyto všechny otázky se mi při psaní Horečky jevily jako dvojmocné a zvolené Shakespearovo motto postihuje přesně jejich podstatu.