V povědomě zatuchlém zeleném kupé ČSD a pak ve stejně nevlídném ovzduší "ocelového srdce republiky" přelomu 70. a 80. let se odvíjí zpověď nesmělého knihomola Romana, který jako příznvce Heina, Millera a dalšího undergroundu touží vzdorovat přetvářce "rudých mravenců" aspoň kvalitou svých citů. Tak jako měli George Gershwim svou Rhapsody in Blue a Fredie Mercury Bohemian Rhapsody, cítí i Jaromír Konečný právo vylíčit osudový vztah z mládí podle svých not s ohledem na nostalgii vyšisovaných normalizačních obrázků, úhlavní roli pohlavního života a směšnohrdinského počínání "třetí kultury".
(z německého originálu za účasti autora přeložila Jana Vymazalová)