Jiří Gruša patří k nejvýznamnějším básníkům generace, která na českou literární scénu vstoupila v prvé půli 60. let. Sbírka básní a krátkých textů Wacht am Rhein aneb Putovní getl vznikla v letech 1975 - 1985 a obsahuje poslední česky psané básně autora, jenž se dále věnoval především próze. V době vzniku sbírky žil Gruša žil pod neustálým tlakem režimu (v roce 1978 strávil dva měsíce ve vyšetřovací vazbě) a v existenční nejistotě byl nucen střídat povolání. Významný přelom pak znamenal rok 1981, ve kterém byl donucen k emigraci. Grušova poezie vždy zaujímala čtenáře svými provokujícími a drásavě nesentimentálními milostnými verši, smyslem pro zkratku a výpustku, stejně tak jako autorovým neobyčejným citem pro jazyk, pohybujícím se na samé hranici experimentu.