Kniha vypráví o krásné hrdince Minehavě, která než se dostala z osady Medvědů, prožila se Silným bobrem cestu útrap a násilí, musela opuštěná překonat nemoc a - začala se bouřit proti nadvládě mužů. Několika popletla hlavu, sama však hledá takového, který jí nebude rozkazovat… Sokolí oko a Havranpírko, dva věrné kamarády, už známe z knížky Osada Havranů. V tomto příběhu se chovají stejně statečně a odvážně při hledání nových sídel pro jejich rody. Ani tentokrát nechybí napětí… a celé je okořeněno láskou.

Vyprávění učitele, archeologa a spisovatele E. Štorcha o dávných dobách a našich praprapředcích jsou natolik zajímavá, že jeho knížky patří stále ke čteným. Tentokrát přijměte pozvání do společnosti lidí žijících na našem území v době bronzové. Hrdina příběhu, Skrček z rodu Medvědů, nevyniká silou a pro malou postavu je často terčem posměchu. Je ale neobyčejně bystrý a statečný. Chytrost a odvaha mu pomohou očistit památku otce neprávem nařčeného ze zločinu.

Vyprávění učitele, archeologa a spisovatele E. Štorcha o dávných dobách a našich praprapředcích jsou natolik zajímavá, že jeho knížky patří stále ke čteným. Tentokrát přijměte pozvání do společnosti lidí žijících na našem území v době bronzové. Hrdina příběhu, Skrček z rodu Medvědů, nevyniká silou a pro malou postavu je často terčem posměchu. Je ale neobyčejně bystrý a statečný. Chytrost a odvaha mu pomohou očistit památku otce neprávem nařčeného ze zločinu.

Divous, Kňučák, Dráp, Veveřice… Zvláštní jména? To proto, že jsme se ocitli v mladší době kamenné, v příběhu z pravěku, který nám vypráví o statečném a čestném Havranpírkovi a o jeho odvážných činech, o tom, jak obtížné bylo obstát v kruté zimě, jak se zacházelo se zrádci a jak bojovaly jednotlivé rody s přírodou i mezi sebou, co je žluté kouzlo i jak se z Havranpírka stal muž Bystrý havran. Všechno v napínavém dobrodružném románu živě a přesvědčivě vylíčil Eduard Štorch.

Kniha popisuje společnost lidí žijících na našem území v době bronzové. Hrdina příběhu, Skrček z rodu Medvědů, nevyniká silou a pro malou postavu je často terčem posměchu, je ale neobyčejně bystrý a statečný. Chytrost a odvaha mu pomohou očistit památku otce neprávem nařčeného ze zločinu, najít jeho vrahy a také Medvědům vrátit dobré jméno. Na cestách s vyslancem vzdáleného rodu prožije mnoho napínavých i nebezpečných situací, často jde o holý život.

Příběh plný odvahy a dobrodružství vypráví o statečnosti i důvtipu, přátelství i nenávisti, o zoufalství i štěstí. Naši hrdinové prožívají své boje, porážky i vítězství v 7. století n. l., přesto jsou popsáni tak živě a výstižně, že čtenář obdivuje Nikovu odhodlanost a bojovnost i Sámovu rozvážnost; baví se, a současně získává informace a fakta o bojích Slovanů s divokými Avary.

Od pradávných dob přicházeli lidé k řece Vltavě a usazovali se na jejích březích. Na místě dnešní Prahy a v jejím nejbližším okolí nebylo ještě před třemi čtyřmi tisíci a ještě více lety kamenného zděného města, ale několik osad tu stálo přece. Nebylo silnic, ani ujetých cest. Kraj měl vzezření divočiny. Jen kolem osad prosvětlovaly husté tmavé lesy vykácené vypálené mýtiny a po kopcích se táhly pastviny. V době, o které budeme vypravovat - asi dvanáct se let před naším letopočtem - žil zde zchudlý národ. Nevíme ani, jak s jmenoval, ale zdá se, že jeho příslušníci byli potomky starého slavného lidu, který již několik se let přebýval v českých krajích.

Osudy dívky Minehavy, nebo také Šťastné chvíle, jak ji nazvali v rodě Sokolů. Než se k nim však dívka z osady Medvědů dostala, prožila se Silným bobrem plno útrap, a aby dosáhla svobody, musela se vzbouřit proti nadvládě mužů. Sokolí oko a Havranpírko, dva věrné kamarády, známe již z knížky Osada Havranů. V tomto románu je sledujeme při hledání nového domova pro svůj rod. A právě při této cestě se jejich osudy prolnou s osudem krásné Minehavy.