Sbírka čtyř básní: Tíha země, Město v úplňku, Torso Mariánského sloupu a Včelí plást.

Tato básnická sbírka vychází poprvé roku 1938 a reaguje na soudobé politické události - Mnichovskou dohodu, odstoupení pohraničních území Německu ,Polsku a Maďarsku a začátek války. Halas zde jednoznačně vyjadřuje svůj nesouhlas s jednáním světových velmocí, které slíbily chránit demokratické principy, mír ve světě a v neposlední řadě i Československo, a namísto toho zbaběle ustoupily agresorovi. Za viníka všech událostí, které následovaly, označuje autor především Francii, u níž cítí zradu nejtrpčeji. Z básní lze vyčíst strach, znechucení, ale zároveň i odhodlání a touhu po pomstě a odvetě.

"Staré ženy" představují pětidílnou litanickou skladbu, v níž je základním tématem motiv smrti a soucítění se stářím, z něhož vykoupení přináší pouze smrt. V době svého vzniku (1935) byla tato báseň označena F. X. Šaldou jako malé veledílo a toto tvrzení platí nepochybně i dnes.

Dlouho si lidé kladli otázku, pro počet pravděpodobnosti jednoduchou, kdy mohou vyhrát v karetní hře, loterii apod. Dnes se zajímají o problémy mnohem složitější, vědecké i technické, o teorii informace, o kódování zpráv, statistické odhady, ověřování hypotéz, pravděpodobnostní výběr a metodu Monte Carlo. Tyto moderní aplikace řeší knížka. Zpočátku osvětluje základní pojmy, centrální limitní větu a zákon velkých čísel.

Známý moderátor Martin Severa vede rozhovory se známými osobnostmi z oblasti vědy, umění, politiky, sportu a veřejného života nejen na dané téma, ale také o jejich současném světě. Kniha obsahuje rozhovory s těmito osobnostmi: Miloslav Stingl, Ladislav Špaček, Miloš Zeman, Václav Kočka, Antonín Panenka, Jiří Drahoš, Jan Petránek, Milan Bárta, Boris Hybner, Pavel Šporcl, Josef Pleskot, Michal Horáček, Jiřina Šiklová, Jan Pirk, Eva Kantůrková, Jan Cimický, Tonya Graves, Milan Uhde, Václav Marhoul, Milena Grenfell-Baines, Erich von Däniken, Ondřej Hejma, Juraj Lajda, Josef Koutecký, Jakub Kohák, Karel Oliva, Zdeněk Merta, Jan Kačer, Blanka Matragi, Miroslav Bárta, Metropolita Kryštof, Pavel Pafko, Benjamin Kuras, Petr Janda, Tomáš Zelenka, Lenka Filipová.

"Moudrost starých Římanů praví: ,,Každý den má své vlastní trápení."" Ale nemá každý den také svou vlastní radost? Voltaire - Někdy nám přijde zatěžko vidět život v jasných barvách. Ale skuteční optimisté si najdou každý den kousek radosti i v těch zdánlivých maličkostech."

Vládkyně a milenka Kleopatra VII., Veliká, vládkyně Egypta, milenka Gaia Iulia Caesara a Marka Antonia a nesmiřitelná protivnice Augusta i Héróda Velikého, hrála takřka 20 let významnou úlohu ve světových dějinách. Vyvolávala obdiv i pohrdání, její osud vzbuzoval soucit i škodolibou radost. Pro někoho byla poslední velkou obhájkyní nezávislosti třítisícileté vlády egyptských faraonů, pro jiné neřestnou svůdnicí. O životě i sebevraždě Kleopatry, při níž asistoval, vypráví i Hippokrates, královnin lékař, důvěrník a rádce. Kniha na základě historických materiálů vykresluje fascinující obraz královny v kontextu dějin i životů těch, kdo byli s jejím osudem spojeni.

Vikář z Cloughtonu, který patří k nejvýraznějším objevům historické fantasy posledních let, se opět překonává! Nový román G. P. Taylora vrací na scénu postavy Thomase, Kate, Rafy i padlého kněze Demurrala, známé z bestselleru Pán přeludů, a činí tak s obrovským vypravěčským zápalem. V kulisách 18. století, kdy anglický venkov ovládly pověry a Londýn zase labyrint temných uliček, přibližuje autor nešvary rozmáhající se tovární velkovýroby i strasti při cestování dostavníkem. Příběh protkaný šílenými obuvníky, loupežníky, duchy z obrazu, vlkodlaky a hordou dalších nemrtvých příšer připomíná, jak křehké je lidské srce, pokud se včas nespolehne na víru, naději a lásku.

Dinesh D’Souza objektivně zkoumá argumenty a rétoriku ateistů v současné debatě o Bohu a křesťanství. Oponuje ateistům podle jejich vlastních pravidel a dokazuje, že náboženská víra je slučitelná s rozumem a vědou. Výsledkem je kniha, jež nabourává obecné představy o křesťanství a potvrzuje, že na křesťanství opravdu je něco skvělého.

Žijeme jakoby v „turbulentní době“: Hledá se a stále nenachází viník či příčina dnešní globální civilizační krize. Politici všech zaměření se scházejí na velkých a finančně nákladných světových shromážděních, aby zde nalezli východiska z krize a vrátili náš život do jeho původního předkrizového stavu, do stavu jakéhosi obnoveného „konzumního ráje“, na který jsme si ve vyspělých civilizacích zvykli. Měli by si zde asi také položit otázku, o jaké lidské hodnoty se opíral tento náš ztracený ráj. Byl to ráj vyspělé sekulární civilizace, založený do značné míry na sociokulturně pokročilé přírodní vědě. Tento nejstarší segment vědeckého vědění zpochybnil tradiční náboženské vysvětlování lidských hodnot, o něž se opírala celá dřívější lidská historie a naorientoval civilizačně vyspělou společnost ke konzumním sekulárním hodnotám. Autor se již od mládí zabýval myšlenkou, zda má lidský život nějaký smysl. Napsal mnoho publikací na toto téma, které zaujaly širokou veřejnost. Jeho poslední kniha Civilizace a mravnost odráží autorovy nejnovější poznatky, které srozumitelnou formou předkládá čtenářské veřejnosti.

Již pouhá zmínka o smrti vlévá do našich srdcí strach. Cítíme, že smrt je nemilosrdným a neodvolatelným koncem naší cesty na zemi, že je ničitelkou všech našich nadějí, a tak se myšlence na ni vyhýbáme, jak je to jen možné. Když smrt udeří v našem bezprostředním okolí, jsme přemoženi pocitem trvalé ztráty a s plnou intenzitou si uvědomujeme své vlastní omezení a smrtelnost. Smrti uniknout nemůžeme, můžeme však uniknout strachu ze smrti? V této knize nám říká osvícený duchovní Mistr, že strach ze smrti můžeme překonat. Jak? Tím, že budeme smrt chápat jako krátkou přestávku v procesu našeho neustálého duchovního vývoje, jenž se odehrává v Srdci našeho Stvořitele. Sri Chinmoy nás nanejvýš přesvědčivě ujišťuje o nesmrtelnosti naší duše, naší božské podstaty, která na sebe v průběhu mnoha životů bere při svém neochvějném postupu k cíli osvícení řadu podob. Smrt vysvětluje z pohledu duše jako pouhou přestávku, jako příležitost k obnovení sil a rekapitulaci před dalším dobrodružstvím na zemi.

Námět k románu, který založil jeho světovou slávu, Goethe načerpal při své praxi praktikanta u soudu. Kromě vlastní lásky posloužila autorovi jako námět sebevražda jeho kolegy. Utrpení mladého Werthera (1774) je kombinací románu v dopisech a románu-deníku, v němž spisovatel dokázal geniálně skloubit bohatý vnitřní svět hlavního hrdiny, vylíčení jeho duševních stavů, a autenticitu, kterou celému textu dodávají poznámky a zpráva o Wertherově smrti.

Kniha přináší základní informace o příčinách vzniku rakoviny, jejím výskytu, způsobech léčby a hlavně o možnostech, jak rakovině předcházet. Je napsána formou srozumitelnou i pro laického čtenáře.

Autor se v knize zabývá dílem Olgy Barényiové, česko-německé spisovatelky, která publikovala česky řadu děl v letech 1941–1945 a po svém odchodu do Rakouska pak několik kontroverzních protičeských románů. Z domácího obzoru poté zcela zmizela, přestože její romány a divadelní hry měly ve své době bohatou reflexi recenzentů. Informace o životě autorky jsou velice kusé a někdy mají podobu mytické senzace. Proto se autor rozhodl soustředit nikoliv na životní osudy autorky, ale především na komplexní analýzu a interpretaci celého konvolutu jejích děl – románů, povídek, divadelních her a esejů. Věnuje rovněž pozornost dobovým recenzím a časopiseckým reflexím tvorby Olgy Barényiové. Při tom si klade obecnější otázky týkající se vztahu rétorických strategií autora a dobového veřejného diskursu či proměny autorčina slovníku ve vztahu k jazyku, lokalitě a době. Součástí knihy je obrazová a dokumentární příloha.

Životopis posledního suverénního bavorského krále, který proslul zejména jako obdivovatel a mecenáš R. Wagnera.

Předposlední román Fjodora Michajloviče Dostojevského (1821–1881) byl marxisty a zejména Gorkým a Lunačarským léta odsuzován jako pamflet brojící proti revoluční akci, nicméně světoznámému znalci temných pohnutek lidské duše v něm šlo především o to, jak a zda vůbec se jeho milované Rusko vyrovná s démony. Inspirován procesem s anarchistou Něčajevem, jenž jako zastánce bezohledných praktik boje připravil o život svého oponenta z ilegálního hnutí, vytvořil spisovatel rozsáhlý portrét generace, která ve snaze vymanit se z rutinní morálky a kulturních vzorců svých rodičů nyní váhá mezi módním mysticismem a pragmatickým rozumem, mezi rozvracečským násilím a pokornou důvěrou v dobro...

Anotace. Kdo čte anotace? Všichni je chtějí či musejí číst. Knihkupci, učitelé, novináři. I vyhledávače. Redaktoři je neradi píší. Autoři jak kdy. Napsat knihu není jako napsat anotaci. Čtou anotaci postavy z knihy? Co si o ní asi myslí? Co si mohou myslet Viktor a Pavla o Románu? Mohou žárlit jeden na druhého? Anotace mne zmínila dříve! Nebo může žárlit autorka? Že jsou postavy v anotaci a díle zmíněny důrazněji než ona? Může postava jednat jinak, než by autorka chtěla? Může milovat jeden třetího a jednat proti vůli nemilovat? Autorku bychom neměli pominout. Co o ní víme? Může si česky píšící německá autorka vybrat pro vydání bytostně experimentálního a přitom čtenářsky velmi atraktivního románu „vhodnější dobu“, než je jaro 1945? Ukončit tak úspěšnou sérii beletristických a dramatických děl a pak takříkajíc zmizet v dějinách? V dějinách literatury minimálně na pár desetiletí. Může si anotace přiznat, že neumí v pár řádcích anotovat „podivný román. Nejpodivnější, o jakém jsem kdy slyšela“ ( , s. 91)? – Druhé vydání po sedmdesáti letech vychází jako devátý svazek edice Skrytá moderna s úvodní studií , který autorce věnoval již samostatnou knižní monografii Věž a království.

Životní příběh bývalého prezidenta USA Ronalda Reagana Peggy Noonanová, zvláštní prezidentova asistentka, ukazuje tajemství Reaganova úspěchu - jeho charakter, odvaha, vytravalost, poctivost a neuvěřitelná trpělivost tváří v tvář překážkám. Vedle vlastních zjištění a reflexí zahrnuje do svého vyprávění vzpomínky na prezidenta Reagana, o které se s ní rozdělili bývalý i současný prezident Bush, příslušníci Reaganovy tajné služby, její kolegové z Bíleho domu a také členové Reaganovy rodiny. S jejich přispěním - a s vtipem a šarmem sobě vlastním - Peggy Noonanová postupně odhaluje pravou povahu muže, jenž je pokládán za iniciátora velkých dějinných zvratů dokonce i svými odpůrci.

Čtenáři se dostává do rukou literární text, který přináší informace ze zákulisí nejen Pražského jara v roce 1968 a sametové revoluce v roce 1989. Je to poutavý příběh založený na faktech a představuje rok 1968 a Alexandra Dubčeka tak, jak jej neznáme. Kniha Rok delší než století podává strhující, informačně bohatý a mnohorozměrný obraz působení významného slovenského politika, klíčové osobnosti Pražského jara.

Ronald Reagan byl vnímán v nejlepším případě jako milý hlupáček, geniální herec, který prostě přežvýká jakákoli hesla, jež před něj položí jeho páni, kteří ho vodí jako loutku. V Reaganově válce Peter Schweizer Reagana rehabilituje jako prezidenta a státníka – odhaluje jeho zásadní roli při utváření pevného a výbojného ústředního antikomunistického principu americké politiky, jež nahradila desítky let smířlivosti předchozích amerických prezidentů. Reaganova válka je příběhem osobní a politické cesty Ronalda Reagana jako antikomunisty: začíná jeho působením v Hollywoodu, kde vedl odpor filmového průmyslu proti komunistickým pokusům převzít hollywoodské odbory. Boj proti komunismu se stal Reaganovou posedlostí a změnil celé směřování jeho života. Schweizer zaznamenává Reaganovu antikomunistickou křížovou výpravu z funkce guvernéra Kalifornie do Bílého domu. Na své cestě se Reagan posunul od původního postoje „zadržování“ k obhajobě frontálního střetnutí. Na sklonku šedesátých let už vyzýval k přemožení Sovětského svazu a ke stržení berlínské zdi. Cílem americké politiky, říkal mnohokrát, nemá být zadržování, ale „vítězství“. Reaganova kritika Nixonovy politiky détente spolu s jeho dřívější činností v Hollywoodu přiměla Moskvu, aby tohoto politika na vzestupu bedlivě pozorovala. V době, kdy se Reagan stal prezidentem, dospěli sovětští představitelé k závěru, že představuje skutečnou hrozbu jejich zájmům. Měli pravdu. Měli pravdu do té míry, že to vypadá, že ho jeho nepřátelé znali lépe než my.

Kniha o raném období života Rev. Son Mjong Muna. V roce 1948, když byl mladým kazatelem, ho komunistický režim Severní Koreje odsoudil na pět let do pracovního tábora za "narušování společenského pořádku." Podmínky ve vězení byly tak kruté, že zde stovky lidí umíraly vyčerpáním a hlady. Když Mun líčil toto období, řekl, že se neustále modlil: "Bože, neboj se o mne." Cítil, že jeho utrpení a utrpení ostatních vězňů působilo Bohu již dost bolesti. Máme tak před sebou dva Son-mjong Muny: všeobecně známého narušitele společnosti a muže, který nechce zranit city Boha. Tato kniha vypráví o raném období života toho méně známého muže.

Bill Gertz je nepochybně jeden z nejlepších investigativních novinářů na světě. Má kvalitní zdroje informací ze zpravodajských služeb i z vládních kruhů, umí získané údaje zasadit do patřičných souvislostí a dokáže napsat tak skvělou zprávu, nebo analýzu, že je z ní možné vycházet i dlouhé roky poté, co novinový papír dávno zežloutl. A navíc dokáže čtivě napsat knihu. Faktografický román Zrada je unikátní zpovědí o zákulisí americké a zahraniční politiky a mezinárodního obchodu se zbraněmi. A přestože jde o poměrně složitou a těžkou tématiku, Bill Gertz ji dokázal napsat živě a jednoduše, že je srozumitelná i pro laiky.

Byly to tři manažeři středního významu a nikdo si nepředstavoval, že se někdo z nich dostane až na vrchol. Ronald Reagan byl na prezidenta už moc starý - a vždy příliš konzervativní. Margaret Thatcherová nebyla jen příliš konzervativní - byla to žena a nebyla na žádném seznamu budoucích vůdců konzervativní strany. A pomyšlení na polského papeže bylo skutečně absurdní, zvlášť když kardinál, o kterého šlo, byl zatvrzelý antikomunista a obránce katolické ortodoxie v době, kdy byli v církvi i po celém světě mnozí přesvědčeni, že budoucnost patří na sovětské straně a na západě sociálnímu liberalismu. Všichni tři nejen vystoupili až na vrchol, ale všichni také přežili vražedné atentáty, pomohli k zázračnému mírnému osvobození východní Evropy od sovětského komunismu a znovu oživili své země i Západ.

Tradiční česká kuchyně - španělsky

Dvě biografické eseje o francouzském sochaři Augustu Rodinovi.

František Antonín hrabě Kostka z Kostky je potomek šlechtického rodu, žijící v New Yorku. Po pádu komunistického režimu se s americkou manželkou Vivien a dcerou Marií (III.) vrací do Čech, aby převzal rodové sídlo. Kromě zámku „zdědí“ hraběcí rodina i personál: zpátečnického kastelána, hypochondrického zahradníka a kuchařku, která si ráda cvakne a občas to přežene. Chudobný navrátilec, krkolomně navazující na slavný rodokmen, emigrantství, místní zemitost, zámek jako konkurenceschopná atrakce, kníže Schwarzenberg, zpěvačky Cher a Helenka Vondráčková, to jsou motivy, z nichž autor, profesí kastelán, upředl sérii panoptikálně komických situací. V deníku Marie III., posledního potomka rodu, nenajdete sex, násilí, vraždy ani hluboké myšlenky. Má jedinou ambici: pobavit čtenáře!

Základní učebnice norštiny je určena všem, kteří se chtějí naučit norsky (bokmål) především samostudiem, dobře ale poslouží i pro jazykové kurzy. V jednotlivých lekcích je zařazen úvodní článek (nebo články), dále dialogy, základní slovíčka pro danou lekci, rozšiřující slovní zásoba, oddíl frází a předložkových vazeb, informace týkající se norských reálií, oddíl s mluvnickým výkladem, cvičení na výslovnost, poslechová cvičení a velké množství cvičení na mluvnické jevy a slovní zásobu. Úvodní texty jednotlivých lekcí obsahují jak užitečné fráze nutné pro dorozumění v běžných situacích, tak zajímavé reálie týkající se Norska a života lidí v této zemi. Součástí učebnice jsou klíč ke cvičením, norsko-český slovníček v samostatné brožuře a CD

Jak dojde k tomu, že dívka vyrůstající ve spořádané středostavovské rodině, obklopená láskyplným prostředím a výborná studentka dobré soukromé školy, se nechá pobláznit militantním islamistou, přestoupí na jeho víru a odejde do země, kde panují primitivní podmínky? Přesně to se stalo matce nezletilé dívky. Když její dcera uteče z domova, snaží se matka všemi dostupnými prostředky včetně pomoci Interpolu dostat dceru nazpět. Po dvou letech marné snahy dívku přesvědčit, aby se vrátila domů, a neúspěšných pokusech alespoň se s ní sejít na neutrální půdě v Turecku, se matka smíří s tím, že ani ji, ani vnuka už nikdy neuvidí. Rozhodne se alespoň celou anabázi zveřejnit, aby varovala další rodiče.

Ve své knize Život bez pšenice autor odhaluje pravdu o moderní pšenici a rozebírá její historickou roli v lidském jídelníčku. Už to není ta vydatná základní potravina, kterou naši předci pěstovali pro svůj chléb vezdejší; dnešní pšenice byla geneticky změněna tak, aby výrobcům potravin přinesla největší výnosy za cenu nejnižších nákladů. Dosud neškodná obilnina se tak proměnila v nutričně ochuzenou, ale jinak všudypřítomnou ingredienci, která zvedá krevní cukr ještě drastičtěji než běžný stolní cukr a vyvolává závislost, kdy se jako na tobogánu střídají cykly hladu, přejídání a únavy. Doktor Davis si posvítil na tloustnutí a hromadění tuku ve všech tělesných partiích a také na celou řadu nepříznivých zdravotních účinků: od cukrovky přes srdeční choroby až po imunologické a neurologické poruchy, jako je celiakie, revmatická artritida a demence. A konečně předkládá přesvědčivé argumenty pro úplné odstranění pšeničných výrobků z našeho jídelníčku, spolu s doporučeními, jak si tento přechod usnadnit a nesklouznout zase zpátky k dřívějším návykům. Kniha Život bez pšenice, postavená na dlouholetém klinickém výzkumu a studiích jednotlivých mužů a žen, kteří se rozloučili s pšenicí a úplně tím změnili svůj život, nabízí velmi poučný pohled na důvěrně známou potravinu a poskytuje návod, jak se uzdravit a nadobro se zbavit přebytečných kil.

LP 1576: ve španělském cisterciáckém klášteře Campodios se v medicíně vzdělává žák Vitus. Je nalezenec, jako novorozence ho našli před branou kláštera v zavinovačce s vyšitým zlatým erbem. Kus damašku je jediným odkazem na mladíkův původ… Vitus touží odhalit tajemství svého původu. Na cesty ho páter Thomas vybaví objemnou lékařskou knihu De morbis, obsahující veškeré do té doby známé poznatky z medicíny a operace. Vitus záhy pozná, že život za klášterní zdí dovede být nevypočitatelný a krutý. Padne do rukou inkvizice, prchá ze žaláře, přidá se ke kočovným kejklířům, setkává se s nejrůznějšími, často záhadnými či podezřelými lidmi. Přisvém putování napříč Španělskem ale díky svým vědomostem získává také pověst bohem nadaného léčitele a ranhojiče. Při dramatické plavbě lodí se setká s krásnou Arlette, která mu rozbouří srdce, ale také jej přivede na stopu k jeho rodině…