Exilová literatura,samizdat

„Memoáromán“ o zakopaném psu je zprávou o skutečných lidech a činech, které pokryly jedny ctí a druhé hanbou. Je to politická sága sedmdesátých let a zároveň kriminální příběh tím napínavější, že pravdivý. Hlavními protagonisty jsou autor, jeho žena a pes jezevčík, ale také Státní bezpečnost a společnost chartistů. Příběh končí v říjnu 1979, kdy bylo manželům Kohoutovým znemožněno vrátit se po pobytu v zahraničí do Československa, takže byli nuceni emigrovat.

Román je u Ivana Klímy, především mistra povídky, eseje a dramatu, žánrem spíše výjimečným. Sám autor přiznává, že k napsání Soudce z milosti (jenž v samizdatu v první verzi koloval pod názvem Stojí, stojí šibenička) přispěla naléhavá objednávka větší prózy od švýcarského nakladatele J. Braunschweigera, a ovšem i dusivé společenské ovzduší v republice po událostech šedesátých let. "Koncem roku dvaasedmdesát jsem tedy začal psát román. Za hrdinu jsem si vybral soudce -- nejspíš proto, že mi problémy spravedlnosti, jistě i zásluhou poněkud pohnutých životních zkušeností, připadaly jako obzvláště důležité... Můj hrdina pak řeší pro sebe (i pro mě) klíčové téma: je společnost oprávněna zbavit kohokoliv, třeba i vraha života? A jak si má soudce, pokud je odpůrcem trestu smrti, počínat ve společnosti, která takový trest požaduje?" Hrdina románu, soudce Adam Kindl, však není vystaven jen tomuto ústřednímu právnímu problému, autor mu přisoudil úzkostnou válečnou minulost i kontroverzní přítomnost, obdařil jej mnoha podstatnými problémy tehdejší společnosti, krizí manželského vztahu a to vše zasadil do dialogu s okolím.

Dvojčíslo - ročník VIII./ IX., číslo 32-33/1967

Paměti významného politika, nakladatele a podnikatele, který se do dějin knižní kultury zapsal mimo jiné jako ředitel předválečného nakladatelství Borový. Měl příležitost stýkat se s velkými osobnostmi české literatury, jako například s Karlem Čapkem, Ferdinandem Peroutkou, Karlem Poláčkem, a podal o tom znamenité, životně moudré svědectví, které mělo oprávněný úspěch při svém vydání v exilu.

Analýza příčin a průběhu komunistického puče v Československu v únoru 1948

Sborník - pokusy o změnu byrokraticko-komunistického systému v Československu

Editor A. Müller. Do sborníku přispěli též: V. Havel, J. Hájek, J. Boreš, L. Vaculík, V. Černý.

F. X. Šalda, jehož kritického ducha těžko někdo vyhlížející z našich zašlých kulis překoná, napsal v jednom svém textu: „Česká duše chovala se naopak v téhleté moderní revoluci velmi krotce a obojace: zapálila po svíčce i Bohu i čertu; v této neutralitě jest její slabost a vina, ne ve vzpouře, dovršené ať již tragicky, ať lehkomyslně.“ S revolucí, spokojenou neangažovaností, bohem i čertem bojoval i Nikolaj Terlecký. Jeho román Don Kichot ze Sodomy je moderním apokryfem. Jenže většina současných čtenářů už dávno nerozumí biblickým tématům… Ale proč by se to nemohli znovu naučit?

Hrdinou je stárnoucí umělec, který byl vybrán disentem za první zápalnou oběť, která má vyburcovat spoluobčany z letargie. Budoucí sebevrah bloudí s kanystrem po Varšavě, setkává se s řadou panoptikálních postav i s tajemnou dívkou Naděždou. Román připomíná Orwellovo 1984, je však více poznamenán autorovou životní praxí a zkušenostmi s totalitou.

Novela. Filozoficko-moralistické pojednání, v němž fiktivní příběh dvou spisovatelů je východiskem k úvahám o schopnosti člověka rozeznat pravdu.

Kašparovi, aby věděl kdo je šašek.

Zamjatinovo My (1920) je první z řady antiutopií využívajících dějového schématu proslaveného nejvíce Orwellem v románu 1984 - předem marné vzpoury milenecké dvojice proti systému idelogické totality. Autor předkládá hrozivou vizi společnosti převedené na čísla a mechanismy, jejíž členové pozbyli dokonce i lidská jména. Hlavní hrdina "jménem" D 503 je matematik, konstruktér vesmírné lodi, a uspořádání společnosti mu připadá zcela správné a přirozené. To ale jen do té doby, kdy potká nevypočitatelnou a provokující "I 330". Pod jejím vlivem se zaplétá do podivného spiknutí a nachází v sobě hlubiny citů, které ho zároveň děsí i přitahují. Román je nejstarší z klasických antiutopií, jako je Huxleyho Konec civilizace nebo Bradburyho 451° Fahrenheita a v mnohých motivech je určitým předobrazem Orwellova 1984.

Analýza příčin a průběhu komunistického puče v Československu v únoru 1948

dle receptů našich prababiček, babiček, matek a vlastních paní

Psychologický příběh české exilové autorky líčí pocity a stavy mladého muže, který po autonehodě ztratil paměť a bolestně se snaží o návrat do reality.

Cyklus cestopisných reportáží z autorovy cesty po Spojených státech v roce 1969. V sérii žánrových obrázků popisuje poměry na amerických univerzitách, vztahy mezi černými a bílými, život našich emigrantů v Americe, Pekelné anděly, mormony, americké sporty, lidové zábavy, rodeo a mnoho dalších zajímavostí z historie a současného života Ameriky.

Román o životních osudech učitelle, který se vrací po osmiletém vězení na maloměsto

Sborník z konference katolické laické organizace Opus Bonum, jež se konala v říjnu 1981 v bavorském Frankenu.

Život a dílo českého demokrata. I /1 přes Mnichov do emigrace, I /2 emigrací k vítězství - život za druhé světové války, II /1 po skončení války až do roku 1947, II /2 období v roce 1947 až po únor 1948.

Kresba v záhlaví Ivan Steiger, obálka s použitím obrazu Romana Buxbauma navrhla Barbora Munzarová.