Exilová literatura,samizdat

Adolf Müller: Úvod Dopis Václava Havla Gustávu Husákovi Petice požadující amnestii politickým vězňům Dopis Pavla Kohouta evropským a americkým spisovatelům a jejich organizacím Dopis Viléma Prečana světovému kongresu historiků v San Franciscu Rozbor Ivana Málka předložený presidiu Československé akademie věd Dopis Ludvíka Vaculíka generálnímu tajemníkovi OSN Otevřený list Karla Čulíka Gustávu Husákovi Otevřený dopis Karla Kosíka J. P. Sarterovi Otevřený dopis Karla Kaplana Vasilu Biľakovi Rozhovor Zdeňka Mlynáře a Jiřího Hájka natočený pro švédský rozhlas a televizi Protest "třicetipěti" Dopis Jiřího Hájka Lubomíru Štrougalovi Blahopřání Františka Kriegla A. D. Sacharovovi Dopis Karla Kaplana politickému a státnímu vedení ČSSR Návrhy Františka Vodsloně, Gertrudy Sekaninové-Čakrtové a Františka Kriegela Federálnímu shromáždění ČSSR Petice občanů zaslaná Federálnímu shromáždění ČSSR Z dopisu Vladimíra Škutiny Jiřímu Hochmanovi

Paměti významného politika, nakladatele a podnikatele, který se do dějin knižní kultury zapsal mimo jiné jako ředitel předválečného nakladatelství Borový. Měl příležitost stýkat se s velkými osobnostmi české literatury, jako například s Karlem Čapkem, Ferdinandem Peroutkou, Karlem Poláčkem, a podal o tom znamenité, životně moudré svědectví, které mělo oprávněný úspěch při svém vydání v exilu.

Kniha autorových osobních zážitků z období politického věznění v letech 1962-1963 ve věznici v Kartouzích. Škutina byl odsouzen za vykonstruované „snížení vážnosti prezidenta republiky“ Antonína Novotného.

Knížka bývalého politického vězně a pozdějšího zakladatele K 231 nás provádí jeho osudem od konce války až do r. 1968. Obálka Alena a Pavel Rakovi.

Analýza příčin a průběhu komunistického puče v Československu v únoru 1948

Kafkovsky laděná novela z prostředí blíže neurčeného socialistického podniku, nepromyšleně zřízeného uprostřed panenské přírody. Když se po několika letech ukáže, že projekt je zcela absurdní, je výstavba v tichosti zastavena, materiál však dochází dál. Hrdinou je úředník, který má vyšetřit okolnosti dodávek. Hrdina, ohrožován na životě utíká a svou situaci řeší sestavením zprávy, jejímž výsledkem je rozhodnutí ve stavbě pokračovat.

Job je svědectvím o beznaději čes. utečence v německém uprchlickém táboře v 50. letech.

O spojení kaligrafické kresby s básnickým výrazem Václav Hokův se pokusil ve sbírce Čínská zeď. Vedle básní obsahuje sbírka úvahy o kaligrafii. Hokův oceňuje na kaligrafii její transcendentální přesah, patrný ve srovnání s abstrakcí a surrealismem, které usilují o tlumočení podvědomých stavů duše.

Sborník - pokusy o změnu byrokraticko-komunistického systému v Československu

Humoristický román

F. X. Šalda, jehož kritického ducha těžko někdo vyhlížející z našich zašlých kulis překoná, napsal v jednom svém textu: „Česká duše chovala se naopak v téhleté moderní revoluci velmi krotce a obojace: zapálila po svíčce i Bohu i čertu; v této neutralitě jest její slabost a vina, ne ve vzpouře, dovršené ať již tragicky, ať lehkomyslně.“ S revolucí, spokojenou neangažovaností, bohem i čertem bojoval i Nikolaj Terlecký. Jeho román Don Kichot ze Sodomy je moderním apokryfem. Jenže většina současných čtenářů už dávno nerozumí biblickým tématům… Ale proč by se to nemohli znovu naučit?

Hrdinou je stárnoucí umělec, který byl vybrán disentem za první zápalnou oběť, která má vyburcovat spoluobčany z letargie. Budoucí sebevrah bloudí s kanystrem po Varšavě, setkává se s řadou panoptikálních postav i s tajemnou dívkou Naděždou. Román připomíná Orwellovo 1984, je však více poznamenán autorovou životní praxí a zkušenostmi s totalitou.

Novela. Filozoficko-moralistické pojednání, v němž fiktivní příběh dvou spisovatelů je východiskem k úvahám o schopnosti člověka rozeznat pravdu.

Drobné příběhy lidí a zvířat, odpozorovaných z běžného života

Povídky

Zamjatinovo My (1920) je první z řady antiutopií využívajících dějového schématu proslaveného nejvíce Orwellem v románu 1984 - předem marné vzpoury milenecké dvojice proti systému idelogické totality. Autor předkládá hrozivou vizi společnosti převedené na čísla a mechanismy, jejíž členové pozbyli dokonce i lidská jména. Hlavní hrdina "jménem" D 503 je matematik, konstruktér vesmírné lodi, a uspořádání společnosti mu připadá zcela správné a přirozené. To ale jen do té doby, kdy potká nevypočitatelnou a provokující "I 330". Pod jejím vlivem se zaplétá do podivného spiknutí a nachází v sobě hlubiny citů, které ho zároveň děsí i přitahují. Román je nejstarší z klasických antiutopií, jako je Huxleyho Konec civilizace nebo Bradburyho 451° Fahrenheita a v mnohých motivech je určitým předobrazem Orwellova 1984.

Analýza příčin a průběhu komunistického puče v Československu v únoru 1948

dle receptů našich prababiček, babiček, matek a vlastních paní