Sociologie

Central to the very idea of America is the principle that we are a nation of opportunity. But over the last quarter century we have seen a disturbing “opportunity gap” emerge. We Americans have always believed that those who have talent and try hard will succeed, but this central tenet of the American Dream seems no longer true or at the least, much less true than it was. In Our Kids, Robert Putnam offers a personal and authoritative look at this new American crisis, beginning with the example of his high school class of 1959 in Port Clinton, Ohio. The vast majority of those students went on to lives better than those of their parents. But their children and grandchildren have faced diminishing prospects. Putnam tells the tale of lessening opportunity through poignant life stories of rich, middle class, and poor kids from cities and suburbs across the country, brilliantly blended with the latest social-science research.

Feminismus. Dnes hodně diskutované téma. Co ale vlastně toto slovo na F znamená? Známé ženy ukazují svoji vlastní cestu k osobnímu chápání feminismu. Úvahy, životní příběhy, básně, zážitky a názory spojené s ženským hnutím i s každodenním životem chtějí překlenout propast mezi akademickými esejemi a feministickými hashtagy. Svými myšlenkami přispěly Emma Watson, Keira Knightley či Bridget Jones.

Autoři analyzují klíčové dimenze procesu transformace výzkumného systému v ČR ve dvou vzájemně spojených okruzích - jako teoretickou analýzu změn tradičních koncepcí kognitivních a sociálních funkcí výzkumu a jejich vzájemných vztahů - a jako empirický výzkum reálného stavu a dynamiky procesu transformace českého vědního systému z hlediska vzájemných vztahů mezi jeho kognitivními a externími sociálními strukturami.

Kniha je interdisciplinární a multimetodologickou studií bezdomovectví v Česku. Autor v ní čtenáři ukazuje, jak se bezdomovectví zhmotňuje na průsečíku politickoekonomických faktorů, jako jsou demokratizace společnosti nebo integrace do globální ekonomiky, a specifických doprovodných logik vznikajících na pomezí kultury ulice a určitých podmínek charakteristických pro českou společnost. Na pozadí případové studie Plzně a srovnání s některými prvky bezdomovectví ve Spojených státech a slumů v Latinské Americe tvrdí, že bezdomovectví není vyloučením ze společnosti, jak je obecně laickou i velkou částí odborné veřejnosti přijímáno, ale naopak systémovým komponentem současných měst.

Podtitul: Proroci, mesiáši, bojovníci. Co nabízejí a v čem spočívá nebezpečnost náboženských sekt a hnutí? Lze se jim bránit? A jak je vůbec poznáme? Na tyto otázky se snaží odpovědět kniha, kterou držíte v ruce. Ač je určena zejména mladým čtenářům, poučení v ní může nalézt každý, koho činnost sekt a hnutí zajímá nebo znepokojuje.

Text je komplexní prací, která mapuje teoretická východiska a praktické formy islamismu. V první části se soustřeďuje na západní reflexi pojmu, hlavně ve frankofonním prostředí, kde se poprvé objevil, a v anglofonním světě, kde se v pozdější době tento termín nejvíce rozšířil a významově posunul. Pozornost je věnována také české debatě islamismu. Druhá část práce analyzuje genezi islamismu a post-islamismu v jejich nejrůznějších formách a organizačních strukturách (politické strana, hnutí atd.). Vysvětluje, jaké tendence nejvíce ovlivnily vznik islamismu (např. varianty salafismu a antikoloniálních hnutí), přičemž podrobněji analyzuje mj. varianty Muslimského bratrstva, Chomejního pojetí islámského státu a nakonec i skupiny, které jsou řazeny k radikálnímu islamismu (al-Káida, ISIS).

Kniha se zabývá deviací v sociologickém slova smyslu. Proč se lidé chovají jinak, než se od nich očekává, a jaké to má příčiny? Co je normální? Co je skutečně přestupek a co zločin? Jak se může společnost bránit a jak má delikventy trestat? Autor se snaží podat stručný a populární přehled především sociologický a využívající překrývání oborů – v tomto případě samozřejmě především se sociální psychologií. Čtenář v knize nalezne příklady z historie, skutečné kauzy i ilustrativní momenty z prózy. Podtitul „Proč lidé vraždí a jezdí načerno“ ukazuje křehké hranice mezi různými způsoby negativního lidského jednání. Vyjadřuje zkušenost moderní doby, že za určitých sociálních, historických a osobních okolností je člověk schopen netušeného jednání. Publikace obsahuje základní klíčové sociologické pojmy a pojmy z kriminologie a věcný rejstřík by mohl sloužit jako malý orientační slovník oboru. Cílovou skupinou jsou studenti sociologie, společenských věd, učitelé středních a vysokých škol, publicisté, širší veřejnost zajímající se o to, kde se společnost a jedinec dostávají do krize.

Politics was once regarded as an activity which could give human societies control over their fate. However, there is now a deep pessimism about the ability of human beings to control anything very much, least of all through politics. This new fatalism about the human condition claims that we are living in the iron cages erected by vast impersonal forces arising from globalization and technology: a society that is both anti-political and unpolitical, a society without hope or the means either to imagine or promote an alternative future...

Sborník odborných textů představuje především kulturní pohled na queer tématiku, nejrůznější vědní obory od filmových studií přes vizuální studia po dějiny umění optikou gay a lesbických přístupů. Jakým způsobem jsou nebo byly queer osoby zobrazovány v televizi, filmu, literatuře a výtvarném umění. Sborník obsahuje především recenzované texty, které jsou opatřeny anglickými anotacemi, klíčovými slovy a medailonky autorů.Recenzované texty: Jana Jedličková: Etapy zobrazování lgbt postav v euroamerických fikčních tv seriálech: Re-prezentace LGBT identit v západní kultuře ve fikční TV tvorbě od 50. let dvacátého století do současnosti Andrea Vatulíková: (Obraz) ženy, lesby a jiné barbíny: identita, specifická zkušenost a pohled v čase ve vizuální kultuře Ladislav Zikmund-Lender: Okamžik pravdy: reprezentace stereotypu ve vizuální kultuře. Nerecenzované texty: Andrea Žáčková: Prezentace homosexuality v českém umění Ladislav Zikmund-Lender: Muž v uniformě, gay atrakce a kulturní dějiny

Příspěvky ze setkání odborníků, krajanů a politiků pod záštitou Senátu Parlamentu České republiky. Anglické resumé.

Obsahem knihy je analýza klientů sdružení Naděje. Analýza se opírá se o údaje více než 4600 takových lidí. Základní výsledky zpracování jsou obsahem této knihy. Je to první analýza tak velkého a ověřeného souboru údajů o této části společnosti České republiky. Z tak velkého souboru se dá se značnou věrohodností usuzovat na podobu této zvláštní sociální vrstvy v naší zemi vůbec. Čtenář se dozví o demografickém a sociálním složení, o základních milnících cesty ke dnu, o nejvýraznějších vlivech na nastoupení a odstartování takové cesty. Jak se ukázalo, jde někdy o příčiny, které zprvu nejsou jako starty k propadnutí sociální sítí rozpoznatelné, takže se v jistém smyslu mohou přihodit skoro každému z nás. Knížka je určena sociálním pracovníkům veřejné správy, pracovníkům neziskového sektoru, politikům centrální i regionální úrovně, také studentům, i případným filantropům.

Kniha se zabývá trojicí pojmů, s nimiž pracuje soudobá sociologie. Jde o koncepty sociálních sítí, sociálního kapitálu a důvěry. Autor ukazuje, proč právě tyto kategorie budí dnes tak velkou pozornost. Moderní společnost, pokud chce vůbec fungovat, potřebuje neustále oživovat klíčové prvky téměř již zapomenuté tradice. Sociální sítě, sociální kapitál i důvěra, to vše má sloužit jako náhražka pojištění proti sociálním rizikům. Dochází k tomu v době, kdy selhávají standardní pojistné mechanismy, na kterých spočíval sociální stát. Autor dokládá iluzornost těchto nadějí pomocí materiálů, které jsou výsledkem jeho historických, etnografických a sociálně kriminologických studií. Jsou sociální sítě ohroženy návratem ke klientelismu? Udržujeme přátelství hlavně kvůli byznysu? V čem je sociální kapitál asociální? Jsou bezdomovci sociálními kapitalisty? Jak zní vzorec bezmezné důvěry? V čem jsou naše rituály bez užitku? Proč potřebuje modernita parazitovat na tradici?

Většina esejů zde uveřejněných vyšla ve zkrácené verzi v desetiletí 1997–2007 v Salonu, literární příloze čtvrtečního Práva. Rozhovor s Jiřím Rulfem vyšel v týdeníku Reflex, rozhovor s Barborou Osvaldovou v časopise Xantypa, esej Pohlaví rozumu ve sborníku Nové čtení světa I., který vydala Marie Chřibková. Úvahy tu vycházejí v přepracované a úplnější formě než v Salonu, kde bylo nutné z technických důvodů je zkracovat či různě upravovat. Některé eseje v té formě, v níž jsou tu publikovány, nevyšly.

Kniha je kritickým pojednáním o dnešní situaci sociálního státu a jeho perspektivách v prostředí globalizované ekonomiky. Autor dokumentuje, nakolik globalizace zužuje prostor pro řešení interních problémů sociálního státu, jako je stárnutí populace, změny na úrovni rodiny a změny na trhu práce. Na příkladu vývoje v jednotlivých evropských zemích ukazuje, jakým způsobem reagují na tyto tlaky různé typy sociálního státu. V této souvislosti podrobuje kritice koncept „modernizace“ sociálního státu, jenž se stal jedním z ústředních hesel dnešního politického a mediálního diskurzu. Všímá si především krize solidarity, která je doprovodným jevem této modernizace. Kriticky se zabývá řadou návrhů na to, jak prohlubující se krizi sociálního státu řešit. Tematizuje otázku starých a nových sociálních rizik, problém bludných kruhů ve fungování sociální politiky a zkoumá, jakých podob dnes nabývá sociální otázka. Zvláštní pozornost věnuje postavení středních vrstev a jejich zásadnímu významu při reprodukci sociálního státu.

V této knize je svoboda analyzována spíše jako sociální vztah nežli jako idea nebo postulát. Při pohledu z tohoto hlediska nám svoboda odhaluje svoji relativní tvář, jež může pro každého z nás vypadat jinak. Kam až lidská paměť sahá, znamenala svoboda vždy privilegium, z něhož se svobodní těšili buďto díky síle nebo naopak kvůli slabosti. Protože je svoboda základním námětem mnohých společenských věd, budou informace obsažené v této knize, jež je nikoliv nepodstatným příspěvkem k teoretickému výzkumu současné společnosti, přínosem pro učitele i studenty značně široké škály společenskovědních disciplín.

Euroamerická žurnalistika se nachází v hluboké profesně-existenciální i existenční krizi. Zdá se, že novinářská profese v té podobě, jak se ustavila zvláště po druhé světové válce, stojí před paradigmatickou změnou, které obyčejně předchází stav krize. Tento proces se dotýká i českých žurnalistů. Monografie s podtitulem „Hybridní, virtuální a mizející žurnalisté v post-transformační fázi“ hledá v sedmi kapitolách příčiny krize novinářské profese v euroamerickém kontextu.

Kniha je sociologickou meditací nad aktuální podobou věčného problému viny a soudu, viníků a soudců. Zdůrazňuje jeho prolínání každodenním životem a zejména jeho přítomnost v občanském soužití lidí. Z tohoto úhlu pohledu exponuje kontrast mezi atmosférou naší předlistopadové a polistopadové společnosti.

Douglas Murray odvážně popisuje a jasně vysvětluje tragické problémy, které se vynořily v západním světě jako důsledek ztráty orientace a smyslu lidské existence. Vznikla nová utopická ideologie společenské spravedlnosti, jež nesmiřitelně prosazuje radikální přestavbu společnosti na základě domnělých práv rasových a sexuálních menšin (i většinových žen). Tato ideologie proniká do hlavního proudu politiky, ovládla veřejný diskurz a stala se novou státní legitimitou. Je však zmatená a absurdní, a tak vede doslova k masovému šílenství. Jak píše Murray: „Vypjaté projevy znechucení na veřejnosti i v soukromí se opakují stále častěji, lidé se chovají jako v horečce, reagují stádně, anebo jako by si potřebovali nepřetržitě a vulgárně ulevovat. Každodenní zprávy nám předkládají důsledky takového chování, ale příčiny nám unikají.“ Na straně „progresivistů“ vystupují globální americké firmy, zejména Google, Amazon, Twitter a Facebook, jež získaly moc „určovat lidem, co mají znát, o čem přemýšlet a mluvit”.

Douglas Murray odvážně popisuje a jasně vysvětluje tragické problémy, které se vynořily v západním světě jako důsledek ztráty orientace a smyslu lidské existence. Vznikla nová utopická ideologie společenské spravedlnosti, jež nesmiřitelně prosazuje radikální přestavbu společnosti na základě domnělých práv rasových a sexuálních menšin (i většinových žen). Tato ideologie proniká do hlavního proudu politiky, ovládla veřejný diskurz a stala se novou státní legitimitou. Je však zmatená a absurdní, a tak vede doslova k masovému šílenství. Jak píše Murray: „Vypjaté projevy znechucení na veřejnosti i v soukromí se opakují stále častěji, lidé se chovají jako v horečce, reagují stádně, anebo jako by si potřebovali nepřetržitě a vulgárně ulevovat. Každodenní zprávy nám předkládají důsledky takového chování, ale příčiny nám unikají.“ Na straně „progresivistů“ vystupují globální americké firmy, zejména Google, Amazon, Twitter a Facebook, jež získaly moc „určovat lidem, co mají znát, o čem přemýšlet a mluvit”. Autor popisuje paradoxy a protimluvy tohoto šílenství, které se snaží potlačit normální zdravý rozum (např. výrokem, že ženy a muži jsou stejní). Murray rozebírá matoucí ideologii a její novořeč: „komunita LBGTQ“, „bělošské privilegium“, „toxické mužství“ nebo „transfobie“ a nabízí možnost, jak se nenechat ovládnout takzvanou „politickou korektností”, jež je naprosto scestná. Autor ukazuje, že pro záchranu západní civilizace rozumu a svobody je životně důležité, abychom uměli rozlišit, co je na emancipaci žen, homosexuálů a rasových menšin správné – a kdy už jednoznačně jsme na cestě k šílenství.

Jaký je typický konzument? Jak se vyvíjí a jak ho nejlépe manipulovat? Čeho dosáhla ochrana spotřebitele? Ačkoli kniha Nepomuka Gasteigera popisuje vývoj konzumenta ve Spolkové republice, zcela jistě může být velmi podnětná i pro čtenáře českého. Zvláště v souvislosti s častými aférami v oblasti spotřebního zboží a hlavně potravin může být kniha se svými postřehy velkou inspirací. Lehkým, leckdy vtipným jazykem zasazuje konzumenta, hlavní postavu konzumní společnosti, do celospolečenských souvislostí.