Sociologie

Názory předního světového sociologa o vztahu moderní společnosti ke smrti a umírání.

Pohled do světa transsexuality a transvestismu. Kniha s podtitulem Od Johanky z Arku až po současnost líčí dramatické osudy lidí, kteří se ocitli za hranicí bipolárního chápání sexuality. Zamýšlí se nad úlohou i údělem translidí v historickém kontextu od středověku až do dnešních dnů.

Autor přináší sociologický pohled na sexualitu (téma v české sociologii dosud opomíjené) a přiblíží čtenáři problematiku pohlaví a genderu. Zabývá se i dalšími tématy, jako jsou intersexualita a transgender, která na první pohled do úvodu nepatří. Kniha se snaží ukázat, nakolik je sexualita spojena s velkými tématy sociologie, jako je kupříkladu moc. Především ukazuje, jak mnohé z toho, co považujeme za samozřejmé a přirozené, takovým vůbec být nemusí.

Spisovatel a webový guru Steven Johnson si jednou položil otázku, odkud se berou dobré nápady a jak vznikají inovace. Odpověď rozepsal na přibližně tři sta stránek, které obnášejí téměř celou lidskou historii, od starověké Číny po éru počítačů. V biologických, kulturních a environmentálních aspektech lidské kreativity vypozoroval sedm základních schémat, které se často opakují a které Johnson vysvětluje čtenářům pomocí čtivých, humorných, někdy až detektivních ztvárnění skutečných událostí a historických momentek, jako byla například Darwinova plavba na lodi Beagle, krizová situace během letu Apolla 13, nebo příběh moderních fenoménů jako Google News či YouTube.

Kniha, která hledá empiricky podloženou odpověď na řadu více či méně obecných otázek spojených s životem současné české společnosti. Studie čerpá z rozsáhlých datových souborů firmy MEDIAN, splňující veškeré požadavky na validitu a matematicko-statistické zpracování, a soustřeďuje se především na témata každodenního života. Autoři se zajímají o analýzu rodinných příjmů, životní úrovně, o způsob trávení volného času, ale i o postoje k době před rokem 1989 a o konzervativní hodnoty.

Humanistická perspektiva. Kniha amerického sociologa Petera L. Bergera patří dnes již mezi klasické práce a na mnoha světových univerzitách je doporučována studentům jako nejlepší úvod do sociologie.

Humanistická perspektiva. Kniha amerického sociologa Petera L. Bergera patří dnes již mezi klasické práce a na mnoha světových univerzitách je doporučována studentům jako nejlepší úvod do sociologie.

Sborník příspěvků z konference konané 11. - 12. 5. 2009 v pražském Goethe Institutu pod názvem Média dvacet let poté.

Tato živě napsaná a srozumitelná studie zkoumá vztah mezi náboženstvím a postmodernitou. Na Západě ztratilo mnoho náboženských institucí na společenském významu, ale to, co autor nazývá náboženským panstvím včetně víry a spirituality rozkvétá v nesčetných podobách.Lyon postupně zkoumá různé náboženské a pseudonáboženské projevy a jejich vztah k otázkám identity, kyberkultuře, spotřebitelské kultuře a dnešním společenským teoriím. Poukazuje na vztah mezi náboženstvím a postmodernitou ve světě, kde se svaté války vedou v kyberprostoru a kde náboženství New Age odrážejí současnou potřebu nalezení sebe sama. Kniha může roznítit živou diskusi mezi těmi, kdo se zajímají o komplexní vztah mezi náboženským přesvědčením a populární kulturou.

A Bestowed Trust (Religions of the World and Ecology).

Na titulním listě podpis Jana Kellera - Střední vrstvy jsou považovány za oporu demokracie, motor ekonomiky, základ sociálního konsensu, oporu občanské společnosti apod. Ve změněných podmínkách jsou do nich projektovány podobné emancipační naděje a je jim přisuzována podobně mesiášská role, jakou marxismus přisuzoval proletariátu. V knize ukazuje autor, že střední vrstvy prošly natolik výraznou proměnou svého charakteru, že naděje, jež jsou do nich dnes vkládány, jsou ještě méně opodstatněné než kdykoli dříve. Formuluje rovněž hypotézy o osudu středních vrstev v procesu globalizace a o rizikách, která odtud pro celou společnost vyplívají.

Zabíjení v mezích morálky. Princip dvojího účinku je jedním z nejdůležitějších a zároveň nejkontroverznějších morálních principů. Předkládaná monografie se zabývá dějinami principu dvojího účinku od Tomáše Akvinského přes druhé scholastiky až do současné doby. Ukazuje dialektickou převahu tohoto principu v řešení některých situací (např. v rámci trolleyologie).

Aniž si to uvědomujeme, stojíme vždy jednou nohou v budoucnosti a na řadu vymožeností i problémů již „máme zaděláno“. Co nás tedy čeká? Jaká bude budoucnost v oblasti automobilismu, sportu, kulinářství, sexu, cestování a zábavy. Jaké katastrofy nám hrozí? Jaké velmoci se zrodí, které civilizace začnou upadat? A s jakými zvířaty budeme na této planetě spolužít? Novinář Milan Vodička nám může napovědět. Jeho poutavá a neobyčejně zajímavá kniha se zabývá blízkou budoucností příštích dvaceti let. Budoucnost je to blízká, ale proud změn je rychlý; obrovský. Máme se bát pizzlyho? Bude voda nad zlato? Jak se k sobě mají cibetky a politika? Seknem se sexem? Může vás váš pes zažalovat? Co s nadbytečným testosteronem? Čím se živí vertikální rolník? To a ještě mnohem víc se dozvíte v knize Co s námi bude.

Utrpení zvířat využívaných člověkem je závažný problém vyvěrající ze způsobu života současné civilizace. Myšlenka řešit ho založením zvířecích práv obdobných právům lidským pochází z prostředí ochranářských hnutí v USA, odkud se rozšířila do západní Evropy. Záměrem editorů bylo odhlédnout od schémat vlastních aktivistickým hnutím a shromáždit k tématu práv zvířat poznatky těch vědních disciplín, jež k němu mají nejvíce co říci. V knize se tak setkávají zástupci oborů filozofie, etiky, biologie, sociologie a práva, aby společně hledali odpovědi na otázky po smyslu a opodstatněnosti konceptu zvířecích práv a zároveň ukázali, jak je problém zvířat reflektován v současné české společnosti.

Christian Morel se věnuje sociologickým úvahám na téma rozhodování. V této knize se zabývá nesmyslnými, radikálními a vytrvale činěnými rozhodnutími. Charakterizuje představy o racionálním jednání určité doby a určitého prostředí, ve kterých lze nějaké rozhodnutí považovat za nesmyslné či absurdní a jiné nikoliv. Morel analyzuje nesmyslná rozhodnutí na velmi různorodých příkladech. Jeho rozsáhlá analýza nesmyslných rozhodnutí a pocitů, jež jsou s nimi spojeny, vyúsťuje ve vlastní klasifikaci nesmyslných rozhodnutí z hlediska jejich průběhu a účinku.

Z obsahu: Význam prostředí, zejména rodinného, pro vývoj dítěte; Sociologické šetření vývojových podmínek dítěte v rodinném prostředí; Účinky rodinného prostředí na inteligenci žactva ve školách.

Kniha Sapiens nám ukázala, odkud jsme přišli. Homo deus hleděl do budoucnosti. Publikace 21 lekcí pro 21. století se zabývá současností a dobou, která bude bezprostředně následovat. V jednadvaceti kapitolách věnovaných jednotlivým závažným problémům zkoumá Harari, co znamená být člověkem ve věku šířícího se chaosu. Jaké důsledky pro člověka bude mít využívání robotů a umělé inteligence? Jak se vypořádáme s životem ve světě zaplavovaném falešnými zprávami? Jakou váhu bude mít národní a náboženské cítění? Čemu bychom měli naučit svoje děti? Harari upozorňuje na zásadní politické, technologické, sociální a existenciální otázky, jež před námi vyvstávají tváří v tvář proudu dezorientujících změn. Pokud chce lidstvo přežít ve světě plném čím dál ostřejších protikladů, musí na tyto otázky odpovědět. Dokážeme si pod přísným pohledem Velkého bratra uchovat svobodu volby? Jaké budou požadavky na trhu práce a jak bychom se na ně měli připravit? Jak se vypořádat s hrozbami terorismu? Proč je politický systém liberální demokracie v krizi?

Sborník Kultura, média a náboženství je druhým vydavatelským počinem Vyšší odborné školy publicistiky, navazujícím v ediční řadě Studie na předchozí titul Vladimíra Bystrova Svobodná nesvoboda. Do svého obsahu soustředil příspěvky erudovaných odborníků z kulturní, mediálně – společenské i náboženské sféry, ale i historiků či ekonoma (Martin C. Putna, Aleš Opatrný, Jiří Zajíc, Jiří Hanuš, Tomáš Ježek a další), kteří v nich reflektují vztah těchto tří oblastí, vzájemnost jejich prostupování, rozdílů, avšak i potřeby vlastní sounáležitosti, jak ji nynější doba přináší.

Kniha se pokouší systematizovat problematiku masové kultury, podává obecný nástin, ukazuje historické kořeny, značná část je věnována kritice masové kultury.

Autor vysvětluje praktické problémy a souvislosti fungování současné společnosti a pomáhá tak vybavit studenta potřebnými poznatky pro jeho působení při řízení lidí, při obchodování, při působení ve výchovných zařízeních apod. Velkou pozornost věnuje metodám sociologického zkoumání (anketám, statistickým rozborům, pozorováním apod.), které mohou být zároveň návodem k samostatným praktickým cvičením studentů.