Sociologie

Lidé s vysokou citlivostí jsou vnímavější k pocitům a potřebám druhých lidí, ale zároveň se těmito prožitky rychleji unaví. Cílem knihy je pomoci citlivým jedincům, aby sebe samé lépe ochránili a při pomoci druhým co nejvíce uplatnili své přednosti. Knihu využijí zejména lidé v pomáhajících profesích. Vysoce citliví lidé však mají tendenci pomáhat druhým i v soukromí, a to bez ohledu na svou profesi. Proto autorka připravila pomůcky a cvičení pro všechny, kdo se považují za vysoce citlivé. Dává například tipy, jak zahájit rozhovor a umožnit druhému, aby se otevřel, jak projevit empatii a emoční blízkost, jak se zaměřit na zdroje a přání, jak si dělat přestávky, jak zpomalovat a prohlubovat komunikaci, jak zacházet se studem, úzkostí nebo příliš přísnými zásadami, jak umožnit setkání mezi já a ty a plně prožívat to, co se děje právě teď. Kniha rovněž obsahuje základní informace o vysoké citlivosti a radí, jak se lidé s tímto rysem můžou postarat sami o sebe.

Eseje a úvahy slovenského a českého žurnalistu spája predovšetkým úsilie o nezávislosť a zodpovednosť publicistiky v dobových trendoch, obkružujú politické, ekonomické, morálne konzekvencie, vtláčajúce pečať súčasnej tvári mediálneho sveta, ktorý určujú sily formujúce globálny a lokálny svet. Pozadie ich analýz a syntéz je hľadanie kritérií a predpokladov kvalitného žurnalizmu, zachovania slobodného slova v službe hľadania pravdy, skúmajú stratégie mediálnej komunikácie, jej zneužívania, banalizácie, bulvarizácie v službách komercializácie a mocenských záujmov...

Rozhovory o vztahu médií s ekonomickou a politickou mocí v současné české společnosti. Známé osobnosti, většinou žurnalisté (např. Fištejn, Kuras, Pícha) či politici (kupř. M.Zeman, M.Němcová) interpretují fungování hromadných sdělovacích prostředků. Věnují se nejenom jejich společenskému vlivu, ale především ekonomickým a politickým tlakům na média.

Kniha prakticky stručně podává problematiku stárnutí a stáří a odhaluje problémy, které musí řešit jak společnost, tak jedinec. Hlavním motivem knížky je zdůrazněna nutnost hledání životní harmonie ve stáří a navození harmonických vztahů mladší generace ke stáří.

Tahle knížka vznikala převážně v roce 2016, kdy vrcholil příval běženců do Evropy a souběžně s ním se začaly různit reakce evropských národů i vlád na nečekanou situaci. My v Česku jsme na obrazovkách viděli jen dav, málokdy tváře. Zejména když se mezi „námi“ a „jimi“ zvedly ploty. Proti pocitu hrozby jsme nemohli postavit vlastní zkušenost s migranty na naší půdě, ani poznatky o jejich počínající integraci u našich sousedů. O té se téměř nepsalo. To přivedlo autora k rozhodnutí vypravit se do nejbližšího zahraničí, vybavit se tam osobními poznatky a sepsat pak o imigraci a integraci aspoň kusé, ale snad i objektivní svědectví. Některé stránky této knížky varují, jiné dokazují, že identitu Evropy migranti nemění a o její islamizaci viditelně neusilují.

Nakladatelství Votobia a editor Petr Žantovský položili několika desítkám významných osobností české společnosti otázku: Co se vám vybaví, když se řekne "česká xenofobie"? Okruh dotázaných je široký a rozmanitý: najdeme zde filosofy, historiky, duchovní, spisovatele, sociology, psychology, lékaře. Ale i Slováky, Romy, Rusy žijící v Čechách, jejichž pohled na věc může být pro "našince" nezbytnou a zajímavou zpětnou vazbou. Autorů pojednání je mnoho, od spisovatelů Berkové, Erbena, a Lustiga, k rabínu Sidonovi, kardinálu Vlkovi, kněžím Halíkovi a Štampachovi, lékařům Höschlovi, Pavelkovi a Zábranskému, k rómskému aktivistovi Veselému. Pár úvah je vlažných, přefilozofovaných a nic neříkajících, ale většina je vynikající a k přemýšlení nutící čtení. ------ Autoři: A.Berková, V.Bělohradský, T.Brod, V.Erben, V.Faktor, L.Feldek, F.Gál, A.Gjurič, E.Goldstucker, T.Halík, M.Holcová, C.Hoschl, V.Ježek, G.Kajumov, M.Knížák, J.Kristofori, A.Lustig, Z.Mathauser, I.Mirovská, J.Mlynárik, M.Palouš, K.Pavelka, P.Pecháček, A.Pechtěrjev, P.Pithart, Z.Rotrekl, K.Sidon, J.Stránský, J.Šiklová, O.Štampach, D.Třeštík, I.Veselý, M.Vlk, T.Zábranský, P.Žantovský.

Douglas Murray odvážně popisuje a jasně vysvětluje tragické problémy, které se vynořily v západním světě jako důsledek ztráty orientace a smyslu lidské existence. Vznikla nová utopická ideologie společenské spravedlnosti, jež nesmiřitelně prosazuje radikální přestavbu společnosti na základě domnělých práv rasových a sexuálních menšin (i většinových žen). Tato ideologie proniká do hlavního proudu politiky, ovládla veřejný diskurz a stala se novou státní legitimitou. Je však zmatená a absurdní, a tak vede doslova k masovému šílenství. Jak píše Murray: „Vypjaté projevy znechucení na veřejnosti i v soukromí se opakují stále častěji, lidé se chovají jako v horečce, reagují stádně, anebo jako by si potřebovali nepřetržitě a vulgárně ulevovat. Každodenní zprávy nám předkládají důsledky takového chování, ale příčiny nám unikají.“ Na straně „progresivistů“ vystupují globální americké firmy, zejména Google, Amazon, Twitter a Facebook, jež získaly moc „určovat lidem, co mají znát, o čem přemýšlet a mluvit”. Autor popisuje paradoxy a protimluvy tohoto šílenství, které se snaží potlačit normální zdravý rozum (např. výrokem, že ženy a muži jsou stejní). Murray rozebírá matoucí ideologii a její novořeč: „komunita LBGTQ“, „bělošské privilegium“, „toxické mužství“ nebo „transfobie“ a nabízí možnost, jak se nenechat ovládnout takzvanou „politickou korektností”, jež je naprosto scestná. Autor ukazuje, že pro záchranu západní civilizace rozumu a svobody je životně důležité, abychom uměli rozlišit, co je na emancipaci žen, homosexuálů a rasových menšin správné – a kdy už jednoznačně jsme na cestě k šílenství.

V červnu 1984 otřásla Spojenými státy zpráva a vraždě Brendy Laffertyové a její malé dcerky. Nešlo totiž o „obyčejný“ zločin – vrahové svůj hrůzný čin vykonali v přesvědčení, že jim to přikázal sám Bůh. Jak je něco takového možné, ptáte se? Stejnou otázku si položil i autor téhle knihy a podle svého nejlepšího svědomí se na ni snažil odpovědět. Oba vrahové, kteří sami sebe pokládají za úctyhodný nástroj Boží vůle, jsou mormoni. Když si uvědomíme, že právě v této chvíli chodí po světě asi 60 000 mormonských misionářů a k tomu připočteme mnohamilionovou členskou základnu, možná nás malinko zamrazí v zádech. Autor téhle nanejvýš znepokojující knihy se ale nesnaží čtenáře lacině vyděsit nebo kohokoli zlovolně očerňovat. Pouze se objektivně zamýšlí nad mocí víry i fundamentalizmu všeho druhu. Dá slovo očitým svědkům, soudcům, obětem, pozůstalým i obžalovaným. Nesoudí, nemoralizuje. Jen se ptá a vybízí k zamyšlení. Tato kniha vzbudila v USA obrovský odpor církevních kruhů a její autor se stal terčem otevřených i skrytých pohrůžek. Co to asi může znamenat, na to nechť si laskavě odpoví každý sám…

In Nextopia, timing is everything. And there is no better time than tomorrow. We live in an Expectations Society-a society where we are constantly striving towards our next job, the next big thing, the next date. We are striving towards Nextopia, which holds the promise that our greatest pleasures and adventures still lie ahead. In the Expectations Society, possibilities of finding happiness are endless. Meanwhile, it has never been harder to stay happy. This book helps you to understand how this change in society and the human mind impacts business, love, and life itself. With a whole new set of ideas and theories about how expectations form the very essence of human nature, Micael Dahlen takes you on a journey towards Nextopia-a journey that never ends. Micael Dahlen, author of six books and a Professor at the Stockholm School of Economics, is an international authority in the field of consumer behavior, creativity, and marketing. He has been ranked number 10 in the world among researchers in his field, and his books have reached a global audience in countries such as Germany, South Korea, and the U.S.

Text systematicky rozebírá fenomén korupce z různých hledisek. Zabývá se jejím vznikem, právními postihy korupčního chování, politickou korupcí, spornými otázkami kolem privatizace v ČR a korupcí ve státní správě a samosprávě. Jedna z kapitol je věnována zkreslování zpráv v médiích a nedostatečnému oddělení médií od politiky a byznysu. Nechybí ani kapitola o korupci ve světě, použitá literatura a zdroje informací na internetu. Celý text je doplněn nesčetnými příklady korupčních afér a skandálů.

Jsou radikální muslimové opravdu v menšině? Jak malá je tato menšina? Zastává umírněná většina liberální hodnoty? Kdo je vlastně onen často vzývaný „umírněný“ muslim? A je islám mírumilovné náboženství, které bylo „uneseno“ teroristy? Na tyto a další otázky se snaží najít odpovědi americký spisovatel a neurovědec Sam Harris a egyptský liberální politik a muslim Maajid Nawáz.

Ročenka obsahuje v delších časových řadách srovnatelné údaje od roku 1948

Kniha známého publicisty a sociologa je populárním úvodem do sociologie a společenských věd, vystavěným jako živý dialog mezi učitelem sociologie a jeho studentkou, která neví, jestli má obor, který si vybrala, vůbec nějaký smysl. Sociologie zde není podána jako suchá akademická věda, ale je zdůrazněn její vztah k životní dráze člověka, takže jde o jakýsi sociologický průvodce životem. Postihuje přitom jak formování sociologie jako oboru, tak jednotlivé její oblasti (sociologie dětství, dospívání, dospělosti, středního věku, stáří a smrti). Nezbytné informace a fakta jsou protkány praktickými postřehy a anekdotickými, nicméně pravdivými příběhy ze života velkých sociologů.

Ucelený pohled na témata, která jsou důležitá pro zvládání situací setkání lidí z různých kultur. Kultura je zde pojatá velmi prakticky jako fenomén, který ovlivňuje naše běžné každodenní fungování a který zasahuje do mnoha různých interakcí. Autorka knihy vychází z předpokladu, že pro úspěšné zvládnutí kulturních konfliktů je nutné reflektovat několik rovin interakce. Člověk musí především rozumět své identitě, chápat, jak působí kultura, a naučit se reagovat na rozdíly dané právě kulturními odlišnostmi. Teoretické koncepty zasazené do kontextu každodenní reality ilustrují konkrétní praktické příklady a doplňují je drobná interaktivní cvičení k jednotlivým tématům. Kniha je strukturována jako cesta od jednotlivce k druhému – tedy od práce s identitou a kulturou po zvládání konkrétních situací.

Kniha Sapiens nám ukázala, odkud jsme přišli. Homo deus hleděl do budoucnosti. Publikace 21 lekcí pro 21. století se zabývá současností a dobou, která bude bezprostředně následovat. V jednadvaceti kapitolách věnovaných jednotlivým závažným problémům zkoumá Harari, co znamená být člověkem ve věku šířícího se chaosu. Jaké důsledky pro člověka bude mít využívání robotů a umělé inteligence? Jak se vypořádáme s životem ve světě zaplavovaném falešnými zprávami? Jakou váhu bude mít národní a náboženské cítění? Čemu bychom měli naučit svoje děti? Harari upozorňuje na zásadní politické, technologické, sociální a existenciální otázky, jež před námi vyvstávají tváří v tvář proudu dezorientujících změn. Pokud chce lidstvo přežít ve světě plném čím dál ostřejších protikladů, musí na tyto otázky odpovědět. Dokážeme si pod přísným pohledem Velkého bratra uchovat svobodu volby? Jaké budou požadavky na trhu práce a jak bychom se na ně měli připravit? Jak se vypořádat s hrozbami terorismu? Proč je politický systém liberální demokracie v krizi?

Central to the very idea of America is the principle that we are a nation of opportunity. But over the last quarter century we have seen a disturbing “opportunity gap” emerge. We Americans have always believed that those who have talent and try hard will succeed, but this central tenet of the American Dream seems no longer true or at the least, much less true than it was. In Our Kids, Robert Putnam offers a personal and authoritative look at this new American crisis, beginning with the example of his high school class of 1959 in Port Clinton, Ohio. The vast majority of those students went on to lives better than those of their parents. But their children and grandchildren have faced diminishing prospects. Putnam tells the tale of lessening opportunity through poignant life stories of rich, middle class, and poor kids from cities and suburbs across the country, brilliantly blended with the latest social-science research.

Autoři analyzují klíčové dimenze procesu transformace výzkumného systému v ČR ve dvou vzájemně spojených okruzích - jako teoretickou analýzu změn tradičních koncepcí kognitivních a sociálních funkcí výzkumu a jejich vzájemných vztahů - a jako empirický výzkum reálného stavu a dynamiky procesu transformace českého vědního systému z hlediska vzájemných vztahů mezi jeho kognitivními a externími sociálními strukturami.

Kniha je interdisciplinární a multimetodologickou studií bezdomovectví v Česku. Autor v ní čtenáři ukazuje, jak se bezdomovectví zhmotňuje na průsečíku politickoekonomických faktorů, jako jsou demokratizace společnosti nebo integrace do globální ekonomiky, a specifických doprovodných logik vznikajících na pomezí kultury ulice a určitých podmínek charakteristických pro českou společnost. Na pozadí případové studie Plzně a srovnání s některými prvky bezdomovectví ve Spojených státech a slumů v Latinské Americe tvrdí, že bezdomovectví není vyloučením ze společnosti, jak je obecně laickou i velkou částí odborné veřejnosti přijímáno, ale naopak systémovým komponentem současných měst.

Sbírka autorových sloupků z let 2009-2012 doplněná několika delšími eseji se zabývá především krizovou situací v Evropě: krize, chápaná většinou jako finanční či ekonomická, je ve skutečnosti krizí celkovou - autor se nikdy nenadál, že se dočká v ještě ne stařeckém věku takovéhoto soumraku euroamerické civilizace. Krize nepovede samozřejmě k "zániku" Evropy, podobně jako krize a rozpad římského impéria nevedly k zániku Itálie či jejímu vylidnění - náš kontinent z ní ale vyjde jiný, než jak jsme bývali zvyklí. Jak dramatický tento přerod bude, závisí ostatně velmi na nás. Kniha obsahuje i autorovy články o vědě, živé přírodě a knihách tak, jak se v řečených letech urodily.

Text je komplexní prací, která mapuje teoretická východiska a praktické formy islamismu. V první části se soustřeďuje na západní reflexi pojmu, hlavně ve frankofonním prostředí, kde se poprvé objevil, a v anglofonním světě, kde se v pozdější době tento termín nejvíce rozšířil a významově posunul. Pozornost je věnována také české debatě islamismu. Druhá část práce analyzuje genezi islamismu a post-islamismu v jejich nejrůznějších formách a organizačních strukturách (politické strana, hnutí atd.). Vysvětluje, jaké tendence nejvíce ovlivnily vznik islamismu (např. varianty salafismu a antikoloniálních hnutí), přičemž podrobněji analyzuje mj. varianty Muslimského bratrstva, Chomejního pojetí islámského státu a nakonec i skupiny, které jsou řazeny k radikálnímu islamismu (al-Káida, ISIS).