Pragensie

Na věže se obvykle hledí zdola anebo se z nich vyhlíží na město. Tato půvabná knížka představuje pražské věže shora, tak jak je umělecky ztvárnil český malíř žijící ve Švýcarsku Aleš Jiránek. Mistr mobilní perspektivy nás pozve nejprve na Procházku tisíce a jednoho schodu – magickou honbu za dračí ženou proti směru Královské cesty, poté se vydáme na Cestu nad městem, mapující všechny významné dominanty Prahy, které byly zaznamenány na slavné Sadelerově rytině z roku 1600. Zasvěceným textem ilustrace doprovodila Jana Jůzlová.

Katalog výstavy Fotografie z knihkupectví Zikmunda Reacha

Stovky podob Prahy, její nenapodobitelnou poezii a kouzlo v záři slunečního světla, ve svitu měsíce či pod závojem podzimní mlhy... To všechno představuje kniha fotografií Oldřicha Karáska. Text česko-anglický.

Dějiny a popis

Dějiny a průvodce

Sborník pražského střediska památkové péče a ochrany přírody.

Návod k použití - Kdo je kdo v pražském pohostinství - Host a hostitelé - Platím - platíš - platíme - Správný výběr základem spokojenosti - Co kde hledat - Restaurace - jídelny - gril bary - bufety - Vinárny - denní vinárny - Pivnice - hostince - Kavárny - cukrárny - denní bary - espresa - Zábava - Hotely - botely - motely

Netradiční příběhy o pražských domovních znameních, zapomenutých řemeslech a každodenním životě starobylé Prahy. Zpodobení zvířat, věcí a symbolů na fasádách spoluvytvářelo jedinečný charakter místní historie. Jak souvisí Zlatá loď s loupežníkem Babinským? Hlídá Černá madona bájný poklad templářů? Kde popíjel Karel IV. dobré pivo? A jak se divočilo U Tří divých mužů? To všechno se dozvíte v novém, rozšířeném vydání knihy Strážci pražských ulic, která vychází s originálními fotografiemi Jiřího Chalupy.

České Národní divadlo bývalo zpočátku vzdáleným snem několika jednotlivců, pak se stalo touhou umělecké generace a později potřebou celého národa., který si žádal budovu, v níž by pěstoval a šířil svou obrozenou řeč a kulturu. Tato knížka není o dramatickém umění, ale o dramatech a událostech, které se seběhly kolem stavby Národního divadla. Byla to stavba prestižní a symbolická. Proto příběhy kolem ní zrcadlí tolik politických soubojů i soobních šarvátek a sporů. Osudný požár a energie ke které se vzepjal národ při obnově divadla završily historii stavby, jak by to nedokázal žádný dramatik. Při vyprávění všech těchto událostí má v knížce hlavní slovo historický dokument, který zachovává příběhy v jejich dobové naléhavosti. Převážně fotografické vyprávění o současné rekonstrukci a dostavbě pak chce ukázat, čím přispěla naše doba budově, jež se stala národní památkou a zároveň je moderně vybaveným stánkem současného dramatického umění.

Páté pokračování cyklu vyprávění o pražských domech.

Publikace mapuje historicky i architektonicky významné objekty na území Prahy 6.

Miloš Pistorius: Ke vzájemnému vztahu ochrany památek techniky a památek architektury a výtvarného projevu Jindřich Noll: Památková problematika sídlištních celků druhé poloviny 19. století a počátku 20. století v Praze Jiří Kaše: Metodika komplexní dokumentace nemovitých a movitých kulturních památek Jiří Kaše, Jiří T. Kotalík: K možnostem využití vedut, map a plnánův památkové péči Josef Mayer: Automatizovaný informační systém památkové péče Dana Stehlíková: Litina v pražském domě 19. a začátku 20. století Yvonne Janková: Pražské tržnice Ivan Šperling: Pražské veřejné osvětlení v minulosti Jindřich Noll: Pražské mosty Jaroslav Ježek: Zaniklé objekty pražského vodárenství Olga Ambrožová, Yvonne Janková: Dílo Josefa Gočára jako předmět památkoé péče Marie Benešová: Veletržní palác v Praze Jiří Štursa: Budova bývalého nádraží Praha-Těšnov Yvonne Janková: Palác Lucerna Dana Stahlíková: Zajištění kostela Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici před výstavbou metra Bedřich Polák: Freskové sluneční hodiny v nádvořích Klementina Pavel Křivský, Bedřich Polák: Sluneční hodiny a zahrada slunečních hodin na Strahově Pavel Přivský: Strahovský vodovod Frantiček Kašička, Milada Vilímková: Minulost a budoucnost hradčanských hradeb František Kašička, Bořivoj Nechvátel: Počátky Vyšehradské barokní citadely Hanuš Entner: Stará vápenka na Velkopřerovském náměstí Helena Olmerová: Nález středověkého pivovarského zařízení na Novém Městě Viliam Brzobohatý, Ladislav Špaček: Nález pozůstatků první pražské továrny na kameninu

Publikace ediční řady Knih o Praze zachycuje minulost i současné dění na Praze 5

Obsah: Jaromír Strejček: Slovo úvodem Jiří Kříž: Geologický význam pražského území Vojen Ložek: Významné čtvrtohorní lokality v Praze Břetislav Balatka: Geomorfologické členění pražského území Albert Čapek: Pražské potoky a nádrže a jejich krajinářský význam Vladimír Skalický: Květena Prahy v minulosti a současnosti Jiří Liška: K výskytu a ekologii lišejníků v Praze Zdeněk Soldán: K mechorostům Prahy Mirko Svrček: K výskytu hub v Praze Jaromír Strejček: Hmyz skalních stepí a lesostepí v Praze Vojen Ložek: Měkkýši Prahy Vladimír Hanák: Přehled obratlovců Prahy Zdenka Neuhauselová: Lesní společenstva dnešní Prahy Jiří Kolbek, Kateřina Kubíková: Teplomilná společenstva Prahy Denisa Blažková: Luční společenstva Prahy Olga Jeřábková: Rostlinstvo pražských vodních nádrží Karel Kopecký: Ruderální společenstva a jejich současná proměna Hildegarda Valešová: Lesy na území Prahy, jejich historie a současnost Božena Pacáková-Hošťálková: Vývoj a pojetí přírodní krajinářské tvorby v Praze A. M. Svoboda: Okrasné dřeviny přírodních a krajinářských parků v Praze - dendrologický vývoj na příkladu zahrady Kinských, Karlova náměstí, Klamovky, Riegrových a Havlíčkových sadů Robert Neuhausl: Přírodní park Prokopské a Dalejské údolí - teoretické zdůvodnění

Kulturně historický průvodce od předního evropského znalce secese provází návštěvníka Prahy jejími secesními památkami. Představena je zejména pražská secesní architektura (např. Obecní dům a Wilsonovo nádraží) a monumentální sochařství (např. dílo F. Bílka, L. Šalouna a S. Suchardy). Publikace obsahuje více než 100 barevných vyobrazení. Fotografie Jan Malý.

Pokračování úspěšné řady průvodců Praha moderní pojednává slovem a obrazem architekturu druhé poloviny 20. století, navzdory totalitním desetiletím možná až překvapivě pestrou. I padesátá léta, spjatá s oficiální sorelou, vytvořila leccos zajímavého (např. hotel Jalta), v letech šedesátých se počínaje tzv. bruselským stylem naši architekti "vracejí do Evropy" (vzniká budova Federálního shromáždění nebo hotel InterContinental) a mezi stavbami normalizačními najdeme také inspirativní projekty (např. obchodní domy Máj a Kotva). Zároveň nelze přehlédnout řadu sporných staveb zmíněných let. Svobodná léta devadesátá přicházejí rovněž se svými kontroverzemi a rozpačitými díly, stylově pestrá tvorba přináší ale mimořádné počiny typu Tančícího domu. Knihu opět doprovázejí přehledné mapy, slovníček odborných pojmů a stručné medailonky architektů.

Předložené dílo Malá Strana - Menší Město pražské je pojato ze dvou různých ,přesto však doplnujících se hledisek. První část knihy rozprostírá před čtenářem široký obraz,který vypovídá o historickém vývoji Malé Strany,jedné z nejsvéraznějších části hlavního města české republiky Prahy. Druhá část knihy je zaměřena na místopis této scela ojedinělé historické rezervace Prahy.Jsou zde popsány jednotlivé ulice,výstavné paláce, kostely,významné očanské domy,i se všemi vzláštnostmi a dále krásné zahrady,jenž svou zeleni pokrývají svahy pod Hradem i pod Petřínem.V architektonickém ztvárnění všech těchto prvků tvořícich Malou Stranu je možno spatřit různá historická období,v nichž se město přetvářelo,až nalezlo trvalý výraz ve stavu,v jakém ho nalézáme niní.Současný pohled na túto pražskou čtvrt je již dnes chráněn jako památka a bude zachován í do budoucnosti pro příští generace.

Svazek z edice Zmizelá Praha přináší tentokrát fotografie osobních automobilů a nákladních vozů v ulicích a na náměstích, ve dvorech i na periferii Prahy, a to od přelomu 19. a 20. století až do sedmdesátých let 20. století. Autorovým záměrem nebylo v první řadě představit jen zajímavé modely osobních a nákladních automobilů, ale především ukázat, jak tato mnohdy nádherná vozidla utvářela genia loci Prahy. To umožňuje čtenáři nahlédnout nejen do historie automobilismu, ale i pozorovat, jak se měnila tvář našeho hlavního města.

Kniha navazuje na dvě autorovy úspěšné knihy (Jak žil Žižkov před sto lety a Jak hřešil Žižkov před sto lety). Tentokrát se autor zabývá delším obdobím než pouze prvním desetiletím 20. století, jako v prvních dvou knihách. Sleduje postupný vznik Žižkova od roku 1869, kdy Obecní výbor Královských Vinohrad schválil název Žižkov pro nové osídlení podél Vídeňské silnice (dnešní Koněvovy ulice), přes rok 1875, kdy byl Žižkov ustaven jako samostatná obec, do roku 1914. Čerpá především z dobového, hlavně humoristického tisku a a v obraze rozvíjejícího se města vykresluje obraz každodenního života té doby obecně.

Zapomenuté dílko velkého dějepisce