Verše z let 1937-1941. V obálce Josefa Hochmana

O jedné závisti - Zpevanky, zpevanky... - Tvář domova - Já se tam vrátím...

Jako neprodejný tisk vydalo pro své přátele k vánocům 1965 nakladatelství Československý spisovatel v Praze. Vybrali F. X. Halas a Ludvík Kundera. Textově připravil a poznámkami doprovodil F. X. Halas. Jako ilustrace použito reprodukce obrazu Antonína Procházky: Víno a Halasova překreslení básníkova portrétu od Františka Muziky

Sbírka láskou k vlasti prodchnutých veršů, kterými básník oslavuje velkou českou spisovatelku Boženu Němcovou.

Verše z let 1937-1941

Torso naděje - Já se tam vrátím... - Naše paní Božena Němcová

Kniha vyšla po prvé r. 1942, v době nejtěžší okupační poroby. Po druhé byla vydána r. 1947, na mnoha místech opravena a doplněna. Je to jedna z nejvýznamnějších a nejtypičtějších sbírek Halasových. Křtěna hrůzami protektorátního temna, vyjadřovala víru v lepší příští národa, i když z censurních důvodů nemohl básník mluvit otevřeně.

Jako neprodejný tisk vydalo pro své přátele k vánocům 1965 nakladatelství Československý spisovatel v Praze. Vybrali F. X. Halas a Ludvík Kundera. Textově připravil a poznámkami doprovodil F. X. Halas. Jako ilustrace použito reprodukce obrazu Antonína Procházky: Víno a Halasova překreslení básníkova portrétu od Františka Muziky

Slavná básnická skladba Františka Halase z roku 1939 je silným osobním vyznáním lásky k Vysočině, krajině básníkova dětství. Tato báseň v próze napsaná výsostnými jazykovými prostředky a opěvující jistoty a krásy domova, patří mezi klenoty české poezie.

Naše paní Božena Němcová je básnická sbírka, která byla napsána v období 2. světové války (1940) a obrací se k minulosti národní kultury. Střetávají se zde témata tradičních národních hodnot, vlastenectví a lidových písní. Autor zde zachycuje nejvýznamnější postavu naší literatury z 1. poloviny 20. století – Boženu Němcovou, která je symbolem hrdosti, vlastenectví a odvahy.

František Halas byl autor meditativní a společenské poezie, jeden z nejvýraznějších představitelů české poezie 30. a 40. let dvacátého století. Sbírka Dokořán z roku 1936 bývá označována za nejpůsobivějších básnickou reakci na nástup fašismu. Halasův osobitý verš je většinou přerývaný, rytmicky nepravidelný a zvukově výrazný. Verše nejsou libozvučné, často jsou násilně přerušené, plné neologismů, mívají neobvyklou větnou skladbu. Halas byl také mistrem v práci s hovorovou i obecnou češtinou a často využíval biblických přirovnání a metafor.

Výbor poezie ze známých Halasových sbírek. Uspořádal a doslov napsal Vilém Kún.

Básnická sbírka, jejímž autorem je básník, prozaik a překladatel František Halas. Byla napsána v období 2. světové války (1940) a obrací se k minulosti národní kultury. Střetávají se zde témata tradičních národních hodnot, vlastenectví a lidových písní. Autor zde zachycuje nejvýznamnější postavu naší literatury z 1. poloviny 20. století – Boženu Němcovou, která je symbolem hrdosti, vlastenectví a odvahy.

Gedichte für die Kleine. Deutsch von Erich Bertleff.

František Halas byl autor meditativní a společenské poezie, jeden z nejvýraznějších představitelů české poezie 30. a 40. let dvacátého století. Sbírka Dokořán z roku 1936 bývá označována za nejpůsobivějších básnickou reakci na nástup fašismu. Halasův osobitý verš je většinou přerývaný, rytmicky nepravidelný a zvukově výrazný. Verše nejsou libozvučné, často jsou násilně přerušené, plné neologismů, mívají neobvyklou větnou skladbu. Halas byl také mistrem v práci s hovorovou i obecnou češtinou a často využíval biblických přirovnání a metafor.

Sugestivní litanické líčení osudu starých žen, vystavěné na řetězcích metafor a refrénech.

Sugestivně působící sbírka lyrických veršů, která uchvátila čtenáře silou citu a bohatstvím výrazu hned při prvním vydání v prosinci 1931. Od čtvrtého vydání (1940) byla rozšířena o oddíly Hořec a Tiše.

"Staré ženy" představují pětidílnou litanickou skladbu, v níž je základním tématem motiv smrti a soucítění se stářím, z něhož vykoupení přináší pouze smrt. V době svého vzniku (1935) byla tato báseň označena F. X. Šaldou jako malé veledílo a toto tvrzení platí nepochybně i dnes.

Tato básnická sbírka vychází poprvé roku 1938 a reaguje na soudobé politické události - Mnichovskou dohodu, odstoupení pohraničních území Německu ,Polsku a Maďarsku a začátek války. Halas zde jednoznačně vyjadřuje svůj nesouhlas s jednáním světových velmocí, které slíbily chránit demokratické principy, mír ve světě a v neposlední řadě i Československo, a namísto toho zbaběle ustoupily agresorovi. Za viníka všech událostí, které následovaly, označuje autor především Francii, u níž cítí zradu nejtrpčeji. Z básní lze vyčíst strach, znechucení, ale zároveň i odhodlání a touhu po pomstě a odvetě.