Pozoruhodné vyprávění o životě a práci Meira Schneidera, jenž se narodil s těžkým poškozením zraku – prakticky slepý, ale sám sebe vyléčil pomocí skrytých zdrojů a možností lidského těla. Dokázal to navzdory názoru lékařů, kteří prohlásili stav jeho očí za nevyléčitelný, a zcela bez podpory rodiny, jež považovala jeho úsilí za ztrátu času. Meirův vlastní pokrok je v této knize popisován souběžně s příběhy lidí, jimž pomáhal se uzdravit. Když líčí svou práci s obrnou, očními problémy či roztroušenou sklerózou, nevypráví ani tak příběhy zázračného vyléčení, jako spíš z hloubi uzdravující proces každého jedince.