Xenofón, oddaný ctitel a žák Sókratův, souhlasil se svým učitelem především v tom, že filosofové se mají méně věnovat teoretickým úvahám, a více se zabývat věcmi užitečnými lidem. V souhlase s tímto přesvědčením píše svůj román o Kýrově vychování. AK sv. 5

Sokratův žák zachycuje svého mistra jako člověka, který v přátelském posezení u vína po skončené hostině je iniciátorem vtipných hovorů a diskusí o mezilidských vztazích.