Příběhy z rybaření, které autor zažil s Janem Werichem, kniha je doplněna vtipnými ilustracemi a černobílými fotografiemi

citáty Jana Wericha

Dvě povídky (Škaredá neděle, Pršelo jim štěstí) literárního kritika, dva příběhy citového rozčarování mladých lidí, těžce zraněného a k lůžku připoutaného traktoristy a k svatbě se chystající pracovnice traktorové stanice, kteří se úporně propracovávají zklamáním z člověka k správnému pochopení života i odpovědnému postoji ke společnosti.

Vzpomínky, povídky a pohádky pro dospělé, které vznikly v době Werichova pobytu v Americe.

Žena, která sní o velké lásce a po mnoha peripetiích ji konečně nachází, to je nejčastější téma čtiva zvaného červená knihovna… Román pro ženy není vlastně o ničem jiném. Laura, redaktorka časopisu Vyrovnaná žena, a její předčasně ovdovělá matka Jana, povoláním překladatelka, také touží po vysněné lásce. Aby dosáhly svého, musí ovšem ze svých představ slevit. Michalu Vieweghovi se tento důvěrně známý námět podařilo povýšit na moderní, inteligentní a zábavnou prózu, určenou samozřejmě nejen ženám.

Utopický příběh agenta tajné služby je zábavnou parodií na americké produkty oddechové literatury. Kniha vyšla nejdřív, v době emigrace autora, v Mnichově pod názvem Der Gigant.

Politický román o roce 1968

Román představuje beletristickou formou zpracované životní osudy Jaroslava Čermáka, malíře uznávaného doma i ve světě. Spisovatel se soustředil na vývoj malířových uměleckých a společenských zájmů, ovlivňovaných událostmi druhé pol. 19. stol. a dále na jeho osudový vztah k ženě a učitelce, belgického malíře Louise Gallaita.

„Memoáromán“ o zakopaném psu je zprávou o skutečných lidech a činech, které pokryly jedny ctí a druhé hanbou. Je to politická sága sedmdesátých let a zároveň kriminální příběh tím napínavější, že pravdivý. Hlavními protagonisty jsou autor, jeho žena a pes jezevčík, ale také Státní bezpečnost a společnost chartistů. Příběh končí v říjnu 1979, kdy bylo manželům Kohoutovým znemožněno vrátit se po pobytu v zahraničí do Československa, takže byli nuceni emigrovat.

Knížka sestavená z autorovy pozůstalosti. Obsahuje dosud neznámé literární začátky, fejetony, sloupky i povídky z let 1946 - 1993, které z větší části dosud nebyly nikde publikovány.

Svazek obsahuje především prózy napsané v první polovině osmdesátých let, doplněné texty sebereflexivního charakteru z dřívější doby.

S podtitulem Hrst dojmů z Francie a rozhovory z literárního zákulisí

Soubor reportáží, fejetonů a krátkých postřehů z Velké Británie. Významný český novinář Karel Kyncl ze svých příspěvků pro úspěšné Okénko zahraničních zpravodajů Českého rozhlasu pravidelně sestavoval knížky. Kniha V Manchesteru nemají manšestr obsahuje příspěvky odvysílané v letech 1994-1995 a je milou vzpomínkou na velkou osobnost české žurnalistiky. Karel Kyncl se dokázal dívat na svět kolem sebe se zdravým rozumem a jeho fejetony jsou nejen vtipné, ale leckdy i moudré a poučné.

Reportáže, fejetony, poznámky a rozhovory z Británie.

Souborné vydání tří Hrabalových novel – Ostře sledované vlaky, Taneční hodiny pro starší a pokročilé a Obsluhoval jsem anglického krále.

Humorný román ze současnosti o tom, že podnikání může být i legrace. Bývalý vědecký pracovník se z podnětu „hlavy rodiny“, kterou je babička, rozhodne podnikat.

Podtitul: román komediantského osudu, lásky a zrady. Novela líčí dramatické osudy mladého hocha v prostředí cirkusových artistů, životních ztroskotanců, potulujících se bez domova a cíle.

Výbor z Čapkových sloupků a fejetonů z let 1917-1938, v nichž se autor s osobitým humorem, s bystrým zájmem a s hřejivou lidskostí zamýšlí nad rozmanitými společenskými problémy. Do první části výboru jsou pojaty sloupky tradičního fejetonistického rázu, odrážející denní starost novináře, zájem o drobné všední věci i prosté lidské radosti. V dalších dvou částech jsou zařazeny sloupky se sociální tématikou, v nichž se Čapek nekompromisně vyslovuje proti všemu nelidskému, proti korupci a bezcitné spekulaci s lidskými životy, proti politickým zbohatlíkům, proti šarlatánům a tuposti.

Výtah z Čapkovy novinářské tvorby.

Jedná se o drobnou prózu z hornického prostředí. Nejedná se o významnou knihu v tvorbě Karla Čapka, přesto může někoho zaujmout. Hlavním hrdinou je Stanislav Půlpán, začínající horník. Objevují se zde základní otázky lidské morálky.