Humorný román z divadelního prostředí o tom, že i druhořadí herci občas dostanou svou šanci. Zatímco krásný a talentovaný Josh Harper, alter ego lorda Byrona, kterého hraje, jde z role do role a chystá se na kariéru v Hollywoodu, jeho kolega Stephen McQueen s nešťastným jménem mnohem slavnějšího, již zesnulého hollywoodského kolegy je odborníkem na mrtvoly v televizních seriálech, a navíc zaskakuje za Joshe ve hře o Byronovi. Akorát že záskok za supermana kypícího zdravím nikdy není potřeba – dokud se na něj neusměje štěstí. A nejde tu jen o záskok divadelní, ale i postelový...

Jeden z nejslavnějších románů světového písemnictví vyšel poprvé roku 1880. Tento literární epos je po Zločinu a trestu, Idiotovi a Běsech považován za vrchol autorovy tvorby. Obsesivní touha po životě je společným jmenovatelem psychopatických postav, otce Fjodora a bratrů Ivana, Dmitrije, Aljoši. Starý Karamazov, děvkař a opilec, odmítá financovat večírky a alkoholové eskapády svého nejstaršího syna. Ten před svědky přísahá, že otce zabije…

Povídky ruských autorů z doby před I. světovou válkou

Povídky a kratší literární práce.

Psychologický román americké autorky je intimním příběhem jedenatřicetileté ženy, která po matčině smrti vzpomíná na svůj minulý život a v paměti si znovu s láskou skládá matčinu podobu a její jen zdánlivě všední osud...

Třetí román americké spisovatelky s hongkongskými kořeny se odehrává v současných Spojených státech po ničivé ekonomické krizi. Během ní postupně zavládly protičínské nálady, které vedly až k zavedení zákonů na ochranu amerických hodnot. Na jejich základě jsou Američané čínského, ale i jiného asijského původu pod ostrým dozorem úřadů i veřejnosti. Pronásledováni, trestáni i likvidováni jsou ale všichni, kdo proti diskriminačním zákonům jakkoli vystupují...

Lyricko-ironická parafráze tradičního venkovského románu, která si zachovala všechny půvaby žánru v líčení přírody a života v ní, a přitom od něho zároveň dovedně vytváří odstup. Melodramatický děj se odehrává za slunečných dní a bílých nocí jednoho severského léta. Paradoxy moderní civilizace dodávají venkovskému dramatu ironický rozměr a vnímání reality nezkušenou osamělou dívkou posouvá děj do světa snů a dětské představivosti.

Soubor povídek, které jsou všechny spojeny jediným tématem - létáním, jež se stalo autorovi slavného Jonathana Livingstona Racka posedlostí. A nebyl by to Richard Bach, aby své zážitky z létání neokořenil duchovním podtextem - hledáním otázek a nalezením některých odpovědí. Tato kniha je určena všem, kteří se touží povznést nad pozemskou přízemní existenci a popást se na pravém pocitu svobody.

Dvaadevadesátiletý Američan Emmett Conn, veterán první světové války, trpí po zranění hlavy částečnou ztrátou paměti. Na sklonku života mu diagnostikovali nádor na mozku a poté začal mít děsivé sny o strastiplném pochodu Arménů z Turecka do Sýrie v roce 1915. Ve snech vystupuje jako turecký četník a účastní se strašlivých výjevů lidského utrpení a ponížení. Postupně však zjišťuje, že to nejsou sny, ale jeho vlastní vzpomínky, které se mu postupně vracejí... a s nimi také obraz arménské dívky, kterou miloval. Působivý příběh o klamech a léčkách lidské paměti, o zapomínání a rozpomínání, o nesmyslnosti předsudků, o odpovědnosti a odpuštění.

Klasický román americké literatury vypráví o ženě, která se prohřešila proti zákonům morálky tím, že odmítla prozradit otce svého nemanželského dítěte. Poutavý příběh o vině a trestu, diktovaný úzkoprsou puritánskou morálkou, je poznamenán temným ovzduším hrůzy, pathosu a lítosti. Hrdinka příběhu Hester Prynnová je jedinou optimistickou postavou příběhu, která silou vůle a touhou po dobru odolává tíživému prostředí puritánského Bostonu. Hořký a krutý příběh je naplněn vírou v lidskou soudnost a statečnost, která jej přibližuje i dnešnímu čtenáři.

Detektivní román bulharského autora. Vyšetřování, jak došlo k smrti muže, který vedl záhadný život a ovládal, či spíše terorizoval mnoho lidí kolem sebe. Jde o to, zda byl zavražděn, či spáchal jen sebevraždu. Vypravěč – policejní inspektor vtipným způsobem ukazuje, že kriminalistika je zaměstnání jako každé jiné, že v dnešní době nemůže být založena na intuici, nýbrž těží a musí těžit z vědeckých poznatků, analýz, výpočtů, které se provádějí u psacího stolu, a že i v kriminalistice se pracuje podle pevného plánu.

Výbor z novelistické tvorby portugalského spisovatele (nar. 1923), zahrnující tři prózy: Jitřní ptáci / Spořádané město / Rossio. Autor v nich s psychologickou hloubkou a realismem odkrývá morální i sociální krizi tehdejší městské společnosti

Život a názory Mafa, psa, a jeho přítelkyně Marilyn Monroe je pikareskní román, jehož rozšafným vypravěčem je maltézský psík Maf, věrný druh Marilyn Monroe. Spolu s Mafem doprovázíme Marilyn na večírky do newoyrských VIP klubů, na sezení k psychoanalytičce, na hodiny herectví do Actors'Studio i na mexickou pláž. Maf zasvěceně i sarkasticky komentuje vše kolem sebe, od dobových závodů v dobývání vesmíru až po kreslené seriály, pop art a jen zdánlivě nepodstatné detaily všedního života. Na rozdíl od aristokratických koček, které v románu promlouvají zásadně v řeči vázané, totiž psi podle Mafa hovoří "hřejivou řečí prózy" a jejich největší talent spočívá ve "schopnosti absorbovat vše potencionálně zajímavé, bez zbytečného a ošidného rozlišování mezi skutečností a fantazií".

Původními dřevoryty ozdobil František Horký. Essaie: Chrám lásky - Protiklady - Poutníci sionští - Nejkrásnější doba - Smrt z lásky - Horoucí pohoda

Olgu, spisovatelku žijící v Turíně, která se vzdala své kariéry ve prospěch rodiny, opustí zdánlivě bezdůvodně manžel a nechá ji topit se v pochybách a klamných nadějích na jeho návrat. Olga se nejprve snaží žít jako doposud a zůstat za všech okolností klidná, ale do mysli se jí neustále vkrádá vzpomínka z jejího dětství v Neapoli na opuštěnou ženu, kterou ona sama přezdívá Chudinka. Té se za žádnou cenu nechce podobat, ale jak se odkrývají důvody manželova odchodu, propadá se stále víc do beznaděje, deprese a neschopnosti postarat se o svou rodinu. Elena Ferrante dokázala pád své hrdinky na dno vylíčit s naléhavou intenzitou a detailně popsala hluboké výkyvy mezi zdánlivým vnitřním klidem a hysterií, které doprovázely Olžin přerod závislé ženy v samostatnou bytost.

Soubor povídek zachycujících na lidech devatenáctého století temné stránky lidské duše. Hrdinové povídek jsou vrazi, sebevrazi, zbabělci, lidé vnitřně rozvrácení, nespokojení sami se sebou, trpící křivdou, životním osudem nebo odporem k životu. Je zde např. dívka vraždící nápadníka své sestry, kterého sama milovala, syn mstící se svým rodičům za neradostné mládí, rodiče vraždící děti, které se narodily nevítaně, otrlá matka, odmítající umírajícímu dítěti pohlazení ze strachu, aby se nenakazila, apod.

Román z počátků a prvního období občanské války ve Španělsku. Ukazuje, jak dalekosáhlou proměnu způsobila v životě a myšlení prostých lidí na případě negramotného, kromě svých stád o nic se nestarajícího pastýře, který podtlakem událostí rozpozná nebezpečí a hrůzu fašismu a spolu se svými přáteli se proti němu staví se zbraní v ruce.

Jak dojde k tomu, že dívka vyrůstající ve spořádané středostavovské rodině, obklopená láskyplným prostředím a výborná studentka dobré soukromé školy, se nechá pobláznit militantním islamistou, přestoupí na jeho víru a odejde do země, kde panují primitivní podmínky? Přesně to se stalo matce nezletilé dívky. Když její dcera uteče z domova, snaží se matka všemi dostupnými prostředky včetně pomoci Interpolu dostat dceru nazpět. Po dvou letech marné snahy dívku přesvědčit, aby se vrátila domů, a neúspěšných pokusech alespoň se s ní sejít na neutrální půdě v Turecku, se matka smíří s tím, že ani ji, ani vnuka už nikdy neuvidí. Rozhodne se alespoň celou anabázi zveřejnit, aby varovala další rodiče.

O jazyku jidiš Leo Rosten v předmluvě říká: „Jidiš je Robin Hood mezi jazyky. Krade lingvisticky bohatým, aby obdaroval chudá ptáčata.“ Nové, doplněné vydání knihy, která ve zkrácené podobě již potěšila mnoho českých čtenářů, je jakýmsi slovníkem, v žádném případě však suchopárným, ale naopak velmi živým, moudrým a zábavným. Slovník jidiš výrazů posloužil autorovi knih o učiteli angličtiny (Pan Kaplan má třídu rád) k veselému portrétu dnes již polozapomenutého jazyka s osobitou květnatostí a expresivitou, doplněnému řadou židovských a jidiš příběhů a anekdot. Čtenář brzy zjistí, jak mnoho slov, která každodenně používá, přešlo do češtiny z jidiš, co to znamená, když se o někom řekne, že je mešuge nebo naopak chachem, co je to šofar a kde je Gehena.

Hlavní hrdinkou románu je spisovatelka, překladatelka a matka tří dospívajících dětí Rety. Poklidný hrdinčin domácký život mezi milujícím manželem, překládáním, psaním povrchních románů a vysedáváním v kavárně s přítelkyněmi náhle naruší odchod dcery Nory z domova. Nora dává před domovem přednost žebrání na rohu torontské ulice s cedulí „Dobro“ na krku. V popisu toho, jak se Rety vyrovnává s dceřinou vzpourou.