Exilový svazek přináší osobité povídky básníka a prozaika Ladislava Dvořáka, jehož tvorba byla v tehdejším komunistickém Československu zakázána a legálně mohla začít vycházet až po roce 1989. Kniha vyniká vytříbeným jazykovým stylem, melancholií, jemnou ironií a hlubokým psychologickým vhledem do lidských osudů na pozadí pohnuté historie 20. století.

Úvahy, fejetony, protesty, prohlášení a rozhovory z let 1969–1979.

Czech sociologist Zdeněk Strmiška analyzes social change and stagnation within Soviet-style socialist dictatorships

Výbor z poezie 1959-1980.

Básnická sbírka využívající nejrůznějších forem. Současné dějiny se prolínají se starověkou historií, orientální motivika se střídá se sny, úvahami a vzpomínkami. Kromě toho kniha obsahuje také rozličné poznámky, anekdoty a aforismy.

Jan Masaryk v kritické dekádě československých dějin 1938-1948

Na břehu řeky Yamasky Pavel Javor pro nás posbíral tyto drobné krůpěje své poezie...

Eseje a články, rozhovory a prohlášení z let 1983-89. Výběr textů z let 1965-69.

Povídka

Exilová léta Karla Havlíčka Borovského v tyrolském Brixenu v letech 1851–1855.

Dialog o víře (Eva Kantůrková - Josef Zvěřina) - Listy o víře (Josef Zvěřina) - Poznámky k poznámkám často slyšeným (Václav Benda) - Ediční poznámka

Soubor kratších statí jedné z našich nejpronikavějších a nejčistších myslitelek 20. století, psaných v padesátých a šedesátých letech. Většina statí psaných v padesátých a šedesátých letech vznikala v přímém kontaktu s mladými lidmi, aby jim pomohla řešit otázky, které si kladli.

Ocitáme se v Praze v 50. letech 20. století, v blíže neurčeném roce. V úzké uličce před malým pražským kinem byl zavražděn policejní kapitán. Během vyšetřování se před námi rozplétají životy žen, které kino svedlo dohromady. Pracují tu jako uvaděčky nebo pokladní a každá z nich by mohla mít k vraždě důvod... Celý příběh je prostoupen stísněnou atmosférou tehdejší doby, strachem a podezíravostí, která mezi lidmi vládla.

Román významného básníka, prozaika a historika Jiřího Kovtuna (1927) zachycuje pět autentických májových dní roku 1945. Je konec války a v Praze se začíná bojovat. Nesmyslné válčení nepřináší nikomu užitek a smrt se jeví stále nesmyslnější. Kolem tří studentů, Ludvíka, Kamila a Artura, se rozehrávají komické i tragické epizody moderních dějin. Autor shledává v tehdejším vypjatém čase příznaky pozdějších zlých let.

Křehký příběh renomované české prozaičky, určený menším čtenářům, vypráví o holčičkách Terezce a Majdě, které tráví s maminkou prázdniny na chalupě a prožívají tam všelijaká obyčejná i tajuplná dobrodružství - setkají se s toulavým psem komediantem, potkají čarodějnici, najdou poklad... Celou dobu dostávají dopisy od záhadné víly Bosonožky, která jim radí a často i vysvětluje, jak se mají zachovat.

Básně ze šedesátých let.

Povídkový soubor Moje první lásky patří k nejčtenějším knihám Ivana Klímy. Milostné zážitky mladých lidí autor líčí s jemnou ironií, ale také s hlubokým porozuměním.

Verše z let 1968 - 1980.

Básnická sbírka surrealistického básníka žijícího v sedmdesátých a osmdesátých letech v exilu je nemilosrdným zrcadlem pouště moderní civilizace.

Román Zbabělci (1958), jímž Josef Škvorecký uvedl do české literatury autobiografickou postavu Dannyho Smiřického, vyvolal mimořádně kontroverzní kulturně politický rozruch. Přestože byl publikován s desetiletým odstupem od svého zrodu, oficiální kritika jej hodnotila výhradně v aktuálním ideologickém kontextu. Ostře odsoudila literární ztvárnění dějinných událostí (poslední dny nacistické okupace v prostředí východočeského maloměsta), které neodpovídalo jedinému tehdy přípustnému, stranickému výkladu historie. Vytýkala názorovou omezenost a společenskou neangažovanost autora a v jeho emfatické reflexi jazzu spatřovala skrytou propagaci amerického životního stylu. Škvoreckého román neplnil žádanou agitační funkci, neusiloval o ideovou a morální výchovu čtenáře, v měřítku dobových estetických norem se jevil jako „špinavý“ a „oplzlý“.