Povídková kniha Olgy Šulcové přináší soubor krátkých, autentických příběhů z prostředí tovární dílny v dobách hluboké normalizace. Autorka, původním povoláním novinářka, musela nedobrovolně zanechat své praxe a nastoupit jako dělnice do chemičky. Z pozice vnímavé pozorovatelky i přímé účastnice děje vykresluje s nadhledem, humorem i mrazením v zádech osudy obyčejných lidí semletých režimem. Výstižné a úsporně psané postřehy zaujmou svou syrovostí a podávají cenné svědectví o společenském klimatu sedmdesátých let v Československu.