Mokrejšova monografická práce je pokusem o novou a neotřelou interpretaci Nietzschova díla, ale je také novým a osobitým čtením v myšlenkové spleti filosofa, který byl tak často pro svou otevřenost a přímočarost napadán a odsuzován, nebo naopak nekriticky vyzvedáván jako vrchol, po němž může následovat pouhé epigonství a opakování ve smyslu zákonitostí „věčného návratu“.