Úvodní esej napsal,výbor z veršů a dokumentární pásmo sestavil Josef Rumler

Vydáno k výročí stých narozenin K.H.Borovského jako faksilile rukopisné uniotypií (manulem)

Sžíravá satira na poměry panující v někdejším Rakousku-Uhersku. V této látce vystihl Havlíček možnost aktualizace a aplikace na tehdejší společenské poměry. Vznikla tak skvělá satira ostře útočící pod alegorickou rouškou na despotismus a náboženské tmářství v Čechách v době Bachova absolutismu.

Tyrolské elegie - Král Lávra - Křest svatého Vladimíra

Kniha obsahuje jak větší básnické skladby Tyrolské elegie, Král Lávra a Křest svatého Vladimíra, tak další kratší verše. Vedle Epigramů se zde objeví i básně milostné a několik překladových básní a mnoho další veršů z jiných souborů.

Souhrn epigramů klasika a zakladatele české žurnalistiky. Havlíček dokonale ovládal umění vyjádřit se stručným, satiricky vyhroceným básnickým útvarem a sám epigramy charakterizoval jako „malinké nádoby, do kterých vztek svůj nalívám, aby mi srdce nežral“.

Epigramy Tyrolské elegie Král Lávra Křest svatého Vladimíra Smíšené básně Z překladů

Obsahuje osm děl Karla Havlíčka Borovského, včetně Krále Lávry, Epigramů nebo Tyrolské legie.

Satirická básnická skladba z počátku 50. let 19. století, inspirovaná pohádkou o králi s oslíma ušima, navazuje na legendu o králi Midasovi a v Havlíčkově interpretaci je zastřenou, ale o to ostřejší společenskou kritikou absolutismu i monarchie. Rozbor díla P. M. Haškovec

Výbor - Soubor článků otištěných v Havlíčkových Národních novinách v letech 1848-1850 a týkajících se dobové společensko-politické situace.

Útlý svazeček hořké satiry, napsané při příležitosti autorovy deportace do tyrolského Brixenu roku 1851.

Novinové články publikované od června do prosince 1850 Karlem Havlíčkem v jeho novinách Slovan, které vydával v Kutné Hoře.

Křest svatého Vladimíra, poslední ze tří satirických veršovaných skladeb napsaných v době Havlíčkova pobytu ve vyhnanství v Brixenu, patří mezi nesmrtelnou klasiku české literatury. Mistr satirických epigramů v ní v roce 1855 zveršoval vyprávění středověkých spisů o příchodu křesťanství na Rus a vložil do ní svůj pohled na náboženství i na režim ruského samoděržaví a vůbec každou absolutistickou moc. Vsazení boha Peruna do šatlavy a jeho utopení vyvolá potřebu hledat nové říšské vyznání, je vypsán konkurz na nové náboženství a mezi ostatními vírami a sektami zaznívá i pověstný jezovitský marš…