Píše se rok 1266 a český král Přemysl II. Otakar podporuje slabého císaře Richarda Cornwallského. Za to obdrží úřad, který spravuje císařovo jmění na východ od Rýna, a vzápětí se s jeho tichým souhlasem zmocní Chebska. Tamní měšťané s tím nesouhlasí, ale nemají sílu, aby tomu zabránili. Vzápětí se vytasí s listinou, podle které půjčilo jejich město Cheb českému králi Václavovi I. obrovské množství peněz a tyto peníze jim České království stále dluží. Správce královské pokladnice si však pamatuje, že dluh byl splacen a existuje o tom příslušná listina. Jenže nikdo ji nedokáže najít a vzápětí kdosi zavraždí písaře. Český král volí řešení, které považuje za nejrozumnější - povolá správce hradu Bezděz Oldřicha z Chlumu.

Při vojenské výpravě do Horních Uher se vojskům Přemysla II. Otakara podaří obsadit Nitru. Správy města se ujímá zástupce českého krále Oldřich z Chlumu. Jednoho rána se na Dolní bráně najde oběšené tělo kanovníka nitranské kapituly. Městem se šíří panika, neboť je tato brána považována za prokletou. Před lety v ní zahynula žena obviněná ze spojení s ďáblem. Stopy vedou ke kostelu svatého Jakuba, jenže než se je podaří ověřit, objeví se v bráně oběšený farář tohoto kostela. Oldřich z Chlumu má tři dny na odhalení a usvědčení zločince.

Volné pokračování úspěšné knihy Breviář pozitivní anarchie, která podrobně rozebírala nejrůznější problémy současnosti. Jim se věnuje i nový titul, ale tentokrát z pohledu dvou odlišných vrstev – elity a lidu. Autor uvádí titul slovy: „Elitu chápu jako skupinu lidí, která díky svému mocenskému postavení určuje běh života lidu. Za to požívá jistou úctu a obživu. Lid, to jsou ti ostatní, jejichž běh života je určován vládci. Dostává se mu poznání z úst učenců a těší ho tvorba talentovaných umělců. Pokud však elity vnucují lidu postoje, poznání a zábavu, s níž bytostně nesouhlasí, nerozumí jí a nemíní ji přijmout za svou, reptá. V takových dobách pak vycházejí knihy podobné této.“

Pouť ke svatému Jakubovi do Compostely patří k vrcholným projevům křesťanské zbožnosti. Oldřich z Chlumu má však svých starostí tolik, že na něco takového nikdy nepomyslel. Jenže král Přemysl II. Otakar je jiného názoru. Nařídí, aby jeho prokurátor byl členem družiny, která na zbožné pouti doprovodí královu tetu abatyši Anežku. A ještě rozmrzelejší je Oldřich ve chvíli, kdy se dozví, že společnici má Anežce dělat během cesty Světlana, dcera purkrabího Viléma z Landštejna. Ještě než překročí hranice království, dojde k první vraždě. V blízkosti poutníků se začínají pohybovat papežovi vyslanci, tajemní templáři i zvědové francouzského krále. A tehdy se Anežka Oldřichovi přizná, že k pouti ji nevedly jen zbožné úmysly. Před svou smrtí jí slovutná abatyše Klára z Assisi napsala o znepokojivém podezření. Návrat odmítá, a tak malá družina pokračuje v cestě za tajemstvím, jehož odhalení musí mnozí vykoupit svou krví.

Dobrodružný detektivní příběh, který se odehrává v renesanční Praze. Román vznikl na podkladu autorovy stejnojmenné divadelní hry. Nabízí plno zvratů, napětí, ale i zábavných situací a nečekané rozuzlení. Hlavními hrdiny nejsou detektivové, známí z jiných Vondruškových románů, ale zdánlivě nesourodá trojice hrdinů –staroměstský rychtář, katovka a zběhlý student teologie. Součástí knihy je jako bonus i CD s písněmi v renesančním duchu Petra Traxlera z divadelních her V. Vondrušky Ještě že nejsem kat a Gaudeamus konšelé.

Románová freska začíná nástupem Jana Lucemburského na český trůn a končí smrtí jeho syna římského císaře a českého krále Karla IV. Je to jedno z nejslavnějších období našich dějin, kdy byla Praha centrem římské říše, ale aspirovala i na to, aby se stala „druhým Římem“ křesťanstva. Složitý zápas obou panovníků o vládu doma i v zahraničí se prolíná se snahou severočeské a jihočeské šlechty upevnit otřesené postavení českých zemí a chránit stavovské výsady šlechty. Třetí rovinou románového děje je život prostého lidu očima měšťanského rodu Rotlevů. V epopeji se střídají mocenské intriky a válečné scény s běžnými denními starostmi románových hrdinů, a to vše v barvitém obraze života vrcholného středověku.

Třetí část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů začíná v době, kdy král Václav I. realizuje svůj politický sen - prostřednictvím sňatku svého prvorozeného syna Vladislava ovládnout rakouské země.

Panoš Ota čeká v Písku na příjezd českého krále Přemysla II. Otakara, jehož doprovází Oldřich z Chlumu. Protože je parné léto, zajde se vykoupat k Otavě, kde potká nahou dívku, která se mu představí jako manželka mocného Bavora ze Strakonic. Záhy se však dozví, že mu dívka lhala. Začne ji hledat a tím se stále více a více zaplétá do podivné záhady ztracených šperků. Mezitím kdosi zavraždí zemského sudího. A následují další vraždy. Naštěstí do Písku dorazí Oldřich z Chlumu i s velitelem Divišem a spolu s Otou začnou pátrat. Brzy se ukáže, že odhalení pravdy by mohlo být velmi nebezpečné, neboť stopy vedou k nejvýznamnějším představitelům královského dvora.

Románová freska začíná nástupem Jana Lucemburského na český trůn a končí smrtí jeho syna římského císaře a českého krále Karla IV. Je to jedno z nejslavnějších období našich dějin, kdy byla Praha centrem římské říše, ale aspirovala i na to, aby se stala „druhým Římem“ křesťanstva. Složitý zápas obou panovníků o vládu doma i v zahraničí se prolíná se snahou severočeské a jihočeské šlechty upevnit otřesené postavení českých zemí a chránit stavovské výsady šlechty. Třetí rovinou románového děje je život prostého lidu očima měšťanského rodu Rotlevů. V epopeji se střídají mocenské intriky a válečné scény s běžnými denními starostmi románových hrdinů, a to vše v barvitém obraze života vrcholného středověku.

Při ústupu českého vojska z Bavorska se dostane v Mühldorfu zádní voj do obležení. V něm bojuje i Oldřich z Chlumu. Rytířům se podaří probojovat na svobodu, ale i když by měli slavit, jejich velitelé Smil z Lichtemburka a Vok z Rožmberka jsou nervózní. Záhy poté pozve Smil Oldřich na svůj hrad Lichnice, kde se má konat svatba jeho druhorozeného syna. Když Oldřich na hrad dorazí, uvědomí si, že něco není v pořádku. Jako svatební hosté tu jsou všichni, se kterými se nedávno ocitl v obležení. Ani příprava svatby neprobíhá klidně, neboť dojde k prudké hádce mezi snoubenci. Oldřich z Chlumu to rozmrzele sleduje, ale než stačí pochopit, co se vlastně děje, dojde k první vraždě.

Vyslanec českého krále jedná ve Slezsku, ale zmizí a nikdo netuší, co se mohlo stát. Protože jde o ožehavou diplomatickou misi, je třeba postupovat taktně. Král Přemysl II. Otakar samozřejmě nechce nechat pátrání jen na vratislavských úřadech, proto posílá do Slezska v přestrojení svého věrného služebníka Oldřicha z Chlumu a jeho pomocníky panoše Otu a velitele Diviše. Jakmile však ti tři dorazí do Vratislavi, dojde k vraždě, která nejen že pátrání zkomplikuje, ale odvede jejich pozornost zdánlivě úplně jiným směrem.

Královský písař Jiří Adam z Dobronína se v době mládí znal s ženou, která se později vypracovala na majitelku jednoho z nejluxusnějších nevěstinců na Starém Městě pražském. Kdysi mu pomohla a nyní potřebuje pomoc sama. Přímo v jejím domě kdosi zavraždil zámožného šlechtice, vlivného člena královského dvora. Jiří Adam z Dobronína spolu se svým pomocníkem bakalářem Petrem a jeho ženou Rozárkou začnou pátrat. On mezi urozenými, jeho pomocníci v pražském podsvětí. Pomalu se začnou na světlo vynořovat nehezké skutky, které spojují pražskou spodinu a skupinu královských úředníků. O to ožehavější vyšetřování je a záhy půjde všem zúčastněným o život, protože proti nim stojí bezohledný zločinec.

Mocný jihočeský velmož Oldřich z Hradce se soukromě obrátí na královského prokurátora a správ­ce severních Čech Oldřicha z Chlumu s prosbou o pomoc. Na jeho panství se totiž začaly dít věci, které jsou nejen proti lidskému rozumu, ale i proti křesťanské víře. Došlo také k nevysvětlitelné vraždě, jejíž obětí se stal jeho otec Vítek. Zdá se, že nitky zla sahají až za hranice Českého království…

Jiří Adam z Dobronína se na vyjížďce před pražskými hradbami setká s Václavem Hrzánem z Harasova, který nedávno koupil hrad Jenštejn. Ten se mu svěří s neurčitými obavami. Následujícího dne je zavražděn jeho bratr, a to přímo v budově Královské komory. Vyšetřením neslýchaného zneuctění královského úřadu je pověřen Jiří Adam z Dobronína. Zatímco ho pražský purkrabí nutí, aby pátral na Pražském hradě, zdá se, že stopy vedou spíše do okolí Jenštejna.

Dějiny českých a moravských zemí jsou dějinami mnoha válek, ať již válek obranných či útočných, kdy se panovník rozhodl k výbojům vůči sousedům – každá z těchto válek se pak pro budoucnost stala významnou některou ze svých bitev: kniha Slavné bitvy českých panovníků historika a popularizátora české historie Vlastimila Vondrušky přináší podrobný pohled na devět z těchto bitev – vypráví o bitvách u Brůdku, u Chlumce, u Loděnice, u Kressenbrunnu, u Kresčaku, u Sudoměře, u Lipan, u Moháče a na Bílé hoře a jejich příčinách, následcích a důsledcích pro české a moravské země.

Na Oldřicha z Chlumu se obrátí o pomoc purkrabí pražského hradu Johánek z Poděhús. Před časem založil se svým zetěm Jarošem nedaleko Domažlic hrad Pušperk, který má přispět k ochraně zemské hranice. S Bavorskem jsou teď vztahy napjaté a nejspíše se chystá válka. Proto může být každá neobvyklá událost varováním. Jeho zeť našel poblíž hradu mrtvého poustevníka Baltazara, který žil v lesní chatrči u posvátné studánky. Kdo by však zabíjel muže se svatou pověstí, který nic nevlastnil a nikomu nevadil?