Historie

Islamismus vznikl současně s italským fašismem a německým nacionálním socialismem. Jeho fašizující ideologie však má kořeny v mnohem hlubší minulosti – je obsažena už v prapočátcích islámu. Hamed Abdel-Samad ve své analýze rozebírá islám od jeho prvopočátků až do současnosti. Základní rysy fašismu prosvítají z islámu všude: z jeho organizační struktury stejně jako z náboženství, jež je vždy nadřazeno člověku. Je to varující kniha a za její teze byla na Hameda Abdel-Samada vydána fatva. Už to demaskuje islamismus víc než dostatečně.

Americké historičce Rachel L. Greenblattové se podařilo na základě mnohaletého studia vytvořit pozoruhodný „portrét“ každodenního života židovské společnosti v Praze v průběhu 16. a 17. století. Tématem jejího zkoumání jsou způsoby, jimiž se obyvatelé židovské čtvrti snažili uchovat vzpomínky, paměť společnosti pro další generace v kronikách, náhrobních nápisech nebo textech vzpomínkových liturgií. Její kniha není jen důkladně zpracovaným výsledkem skvělé badatelské práce – nese v sobě navíc silné kouzlo poezie původních hebrejských a jidiš pramenů. Výsledkem je tak působivá „báseň“, přivádějící do naší současnosti několik generací lidí, které nejen svými životy, ale také vzpomínkami na ně vytvářely jedinečný genius loci židovské Prahy.

Sborník příspěvků z konference uspořádané ve dnech 23. - 24.11.2006 Národním archivem ve spolupráci s Archivem hlavního města Prahy. Najdeme zde příspěvek Marie Bahenské o ženských spolcích a jejich představitelkách ve druhé polovině 19. století, Martiny Halířové o reflexi svobodných matek ve společnosti, Kateřiny Kuthanové o autoportrétu a sebereflexi malířky v Čechách 19. století, Mileny Lenderové o ženských denících v 19. století a mnohé další zajímavé články o významných českých ženách i ženských aktivitách ve druhé polovině 19. století.

Příběh záchrany 669 dětí sirem Nicholasem Wintonem dokáže pozitivně ovlivnit svět i po 70 letech .." Witonův příběh inspiruje tisíce mladých lidí udělat pro náš svět něco pozitivního ,a tím pádem se naše velká ,Nickyho rodina " neustále rozrůstá.Dveře této rodiny jsou otevřeny všem lidem dobré vůle a dobrých skutků "..

Osudové i všední události osmičkovýchroků ve světle sněmovních dokumentů.

Osmnáctý sešit Biografického slovníku českých zemí předkládá čtenářům životopisy osobností, jejichž jméno začíná písmeny Fo–Fr, a představuje další svazek rozsáhlého encyklopedického projektu, který vzniká ve spolupráci dnes už s více než stovkou autorů z akademických, univerzitních a dalších pracovišť pod vedením Biografického oddělení Historického ústavu AV ČR. V jeho rámci bude zpracováno na 25 000 biogramů osobností všech dob a oborů lidské činnosti spjatých s českými zeměmi – bez rozdílu etnického původu, jež se narodily, žily a pracovaly v uvedeném teritoriu, a to i pokud zde strávily jen část svého života.

Jak Československo muselo ještě mnoho let po válce platit zlatem západním spojencům za to, že naši vojáci mohli po jejich boku bojovat a umírat ve válce proti Hitlerovi. Kniha Stanislava Motla, jejíž součástí je bohatý obrazový materiál, včetně desítek autentických dokumentů, formou dynamické reportáže popisuje dramatické pátrání po osudech zlatého československého pokladu v nejrůznějších archivech u nás i v zahraničí. Popisuje také mnohá zajímavá setkání s pamětníky a zveřejňuje utajované zápisy z vleklých a dramatických jednání o navrácení československého měnového zlata, jež bylo podmíněno tím, že Československo zaplatí USA a Velké Británii "daň za osvobození", do níž spadaly mimo jiné uniformy a výzbroj nejenom živých, ale i padlých vojáků, včetně bomb, které naši letci shodili na Německo. Příběh začíná v roce 1982, kdy na starém ruzyňském letišti usedly tři letouny TU104. Na palubě měly přes 18 tun čs. měnového zlata, přivezeného z Velké Británie. Zhruba 10 tun z tohoto množství bylo ve vzácných historických mincích. Celá tato operace byla tajná, veřejnost nesměla znát pravou podstatu toho, co tomu všemu předcházelo. Tajemství provází tuto operaci dodnes. Zejména na českém ministerstvu zahraničí, kde autor neměl možnost studovat mnohé dokumenty, týkající se toho, co vrácení zlata předcházelo.

Utrpení studentů z akce 17. listopad 1939 v koncentračním táboře Sachsenhausen. Kniha je výsledkem výzkumu zaměřeného na události 17. listopadu 1939, kdy bylo po demonstracích odporu českého lidu proti německé okupaci Čech a Moravy v souvislosti s pohřbem Jana Opletala odvlečeno 1200 českých vysokoškolských studentů do koncentračního tábora Sachsenhausen. Na základě metody orální historie – výpovědí pamětníků vyhledaných doma i v zahraničí – se autorovi podařilo do detailů zrekonstruovat několikaletý život bývalých studentů v koncentračním táboře. Autor podrobně popsal praktiky Němců zaměřené na likvidaci inteligence českého národa. Zaměřil se na pocity studentů, jejich obětavé chování a statečné jednání v nelidských podmínkách.

Vedle tzv. české otázky byla ve 20. století souběžně reflektována i naše „evropská otázka“, kterou intenzivně diskutovaly tehdejší politické, intelektuální a kulturní elity. Iniciační osobností byl v tomto ohledu Tomáš G. Masaryk se svou knihou Nová Evropa (1918/1920). Během dynamického „třicetiletí“ 1918–1948, které patří ke stěžejním obdobím českých moderních dějin, představovaly koncepty Nové Evropy, Panevropy resp. přemítání o české (československé) úloze v Evropě a v rámci geopolitické dichotomie Západ–Východ, základní téma zdejšího diskursu. Antologie je tvořena pěti desítkami dobových textů různých žánrů, od autorů liberálních, konzervativních a socialistických až po komunistické a fašistické, reprezentující důležité souvislosti, tendence a kontroverze české „evropské otázky“.

Kniha prostřednictvím dobových dokumentů a fotografií detailně mapuje institucionální vývoj české vědy od 18. století, kdy byla v Olomouci založena Společnost neznámých učenců v zemích rakouských, po vznik Akademie věd ČR po rozpadu Československa v roce 1993 a období dvaceti let rozvoje samostatné české vědy po sametové revoluci. Tento proces je zasazen do širších společenských souvislostí, které ovlivnily vývoj vědeckých institucí i postavení vědců v nich.

Kniha se zabývá problematikou české imigrace do carského Ruska ve druhé polovině 19. století a následným působením našich krajanů v Rusku v posledních dvou desetiletích tohoto a v prvních dvou desetiletích následujícího 20. století. Autoři líčí příchod různých profesních skupin na příkladu mnoha (dnes často pozapomenutých) osobností, velkého zájmu se dočkali čeští podnikatelé (např. v Kyjevě). Je líčena geneze českého, resp. československého hnutí v Rusku před a za první světové války i za občanské války v Rusku, formování a působení České družiny a následně čs. legií v jejich boji za svobodu a samostatnost národa. Osudy některých aktérů jsou sledovány až do období 60.–80. let 20. století.

Kniha o československých a českých prezidentech, včetně jejich vybraných projevů a ústavního vymezení jejich role.

paní Evě Haňkové, roz. Neugebauerové k 75. narozeninám

Těžiště sborníku v části A tvoří vystoupení na semináři konaného 16. listopadu 2004, který nabídl svědectví přímých účastníků studentské demonstrace. Poslanec Parlamentu Marek Benda zdůraznil roli disentu pro pád komunistického režimu. Ředitel Prvního obnoveného reálného gymnázia Václav Klaus ml. varoval, že potenciální nástup totalitního režimu nepřichází náhle, nýbrž jde o pozvolný proces omezování svobod. Miroslav Singer zmapoval patnáct let od listopadu 1989 z pohledu ekonoma. Novinář Bohumil Pečinka vyložil listopad 1989 jako kontrarevoluci – návrat ke starým poměrům. Poslanec Parlamentu ČR Jan Vidím vyvrátil některé mýty o 17. listopadu. Do sborníku jsme zařadili i inspirativní doplňkové texty, takže vzniklo reprezentativní spektrum názorů na 17. listopad. Politolog Stanislav Balík z brněnského Centra pro studium demokracie a kultury, který nedávno vydal monografii o nedemokratických režimech, argumentuje, že Československo 80. let 20. století nebyl totalitární, nýbrž autoritářský režim. Miloslav Bednář z Filozofického ústavu Akademie věd ČR vyzdvihuje kontinuitu demokratického režimu po roce 1989 s první československou republikou. Spisovatel a dramatik Karel Steigerwald vyzval, abychom soudili zločiny komunismu. Politolog a bývalý poradce premiéra Adamce Oskar Krejčí se pokusil "sametovou revoluci" odidealizovat. Publicista Pavel Kosatík zachytil přelomovou změnu pro život běžného občana. Do příloh v části C jsme zařadili tři projevy prezidenta republiky z podzimu 2004, jež se vztahují k otázce komunismu a vyrovnání se s minulostí: projev k 28. říjnu "Překonejme minulost přítomností", projev k 15. výročí vzniku Konfederace politických vězňů ze 16. listopadu 2004 a konečně projev na slavnostním zasedání obou komor Parlamentu České republiky 17. listopadu 2004.

Široce koncipovaná monografie usiluje o zachycení mnohostranného obrazu osvícenství, působícího v hospodářské, politické i vědecké sféře. Objasňuje osvícenské zapasy o nové myšlení, postoj osvícenců k světu, minulosti asoučasnosti i působení osvícenské ideologie na příslušníky duchovního stavu. Sleduje utváření českého osvícenství, reformy osvícenského absolutismu i různé podoby vrcholné formy osvícenství "josefinismu" a jeho podíl na přípravěnárodního obrození.

Populárně vědecký výklad zpřístupňuje málo známé i zcela nové poznatky o počátcích historie starověkého Řecka, tzv. archaického období, jež mají základní význam pro pochopení charakteru řecké civilizace. Pojednává o prehistorii egejské oblasti, sleduje hospodářské, sociální, politické a kulturní rysy vývoje řecké společnosti, která vyrostla na troskách krétsko-mykénské kultury a zahájila novou historickou epochu.

Slovem a dokumenty: I.díl - Od počátku do roku 1471, II. díl - Od roku 1471 do roku 1914

V listopadu 1922 odhalil Angličan Howard Carter vchod do hrobky Tutanchamona - faraona, který žil před více než třemi tisíci lety a dějiny na něj zapomněly. Právě tento "zapomenutý faraon" se stal takřka symbolem egyptské historie a jeho zlatá posmrtná maska, vážící přes sto kilogramů, je nejznámějším uměleckým dílem na celém světě. O Tutanchamonovi bylo napsáno bezpočtu knih, ale muž, jemuž dějiny vděčí za tak významný objev, zůstává v pozadí. Byl to Howard Carter, kdo šel vášnivě a vytrvale za svou představou, že jednou odkryje hrobku tohoto panovníka.

Publikace popisuje osudy 52 osobností druhé světové války.Rommel, Stalin, Chamberlain, Beneš,Gobbels, de Gaulle, Rokossovskij, Mussolini, Saint-Exupéry, Winton, Eisenhower, Gabčík nebo Anna Franková - to je jen malá ochutnávka německých, sovětských, britských, francouzských, italských, amerických, českých a slovenských osobností, které významně- ať pozitivně, nebo negativně- zasáhly do největšího válečného konfliktu v dějinách lidstva a které Vám autorka představí. Kniha je skvělým doplněním knihovny zájemců o historii druhé světové války a může sloužit i jako vynikající materiál především pro studenty středních škol.

Monografická historická práce o Rudolfovi II. zachycuje v širším historickém kontextu Evropy konce 16. stol. složitou osobnost tohoto panovníka. Autor analyzuje politiku Habsburků, náboženské a politické rozpory střední Evropy v období Rudolfova panování a konečně i psychologické aspekty jeho činů. V kapitole Nebezpečné město se podrobně zabývá obrazem Prahy v době jejího růstu v evropskou metropoli. Značnou pozornost věnuje i Rudolfově sběratelské a mecenášské činnosti.