Převyprávění biblických příběhů Starého zákona, doplněné komentářem, představuje bohatý zdroj poznatků o životě, společnosti a kultuře starověkých civilizací Předního východu a východního Středomoří. Autor se soustředil především na mytologické a historické části biblických textů, které jsou vlastně přepracovaným souborem zlidovělých a původně ústně tradovaných představ o stvoření a uspořádání světa.

Autor podává psychoanalytický rozbor fenoménu manželka či partnerka nacistických pohlavárů třetí říše. Rozebírá rodinné pozadí a výchovu i charakterovou i typovou strukturu Magdy Goebbelsové, Evy Hitlerové, Emmy Goringové a Carin Goringové. K vykreslení jejich plastických portrétů, pevně zasazených do dobového rámce, používá časté citace z deníků, korespondence, ze vzpomínek příbuzných, přátel a osob, jež přišly s těmito ženami do styku. Adekvátní pozornost věnuje i vedlejším vztahům nacistických pohlavárů, a tak se v knize dočteme i o Lídě Baarové a jejím vlivu na rodinný život manželů Goebbelsových, o působení mladé anglické aristokratky Unity Mitfordové na Adolfa Hitlera a o jeho zvláštním, dodnes zcela neobjasněném poměru k neteři Geli Raubalové.

Zdraví a nemoc od nepaměti provázejí dějiny moci. V režimech založených na vůdcovském principu význam nemoci mocných strmě stoupá. Kataklyzma druhé světové války, hrůzy nacistické genocidy i sám fenomén moderní totality přinesl zvýšený zájem o otázky vlivu zdravotního stavu na rozhodování nacistických špiček; šlo hlavně o analýzu Hitlerovy osobnosti. Pro nižší úroveň nacistického státu, včetně okupovaných území, podobná analýza chybí. Autoři se proto pokusili přispět k biografiím vrcholných představitelů německého okupačního režimu v českých zemích, kteří osudovým způsobem ovlivnili české moderní dějiny: Konstantina von Neuratha, Reinharda Heydricha, Kurta Daluegeho a Wilhelma Fricka.

Velká dětská encyklopedie. Historie světa od vzniku života po 90. léta 20. století.

Aneb Vše, co jste chtěli znát o Lucembursku, ale co vám nikdo nikdy neřekl. Humorně pojatý přehled dějin Lucemburska doplněný postřehy o národní povaze Lucemburčanů a zajímavými údaji o současném Lucemburském velkovévodství.

"Byli jsme spolu 80 dní,když mého muže zastřelili.A za 80 dní jsem zastřelila člověka,který ho zabil.Bylo mi teprve 18 a čekala jsem dítě." Pupetta Marescová Publikace z oblasti literatury faktu přibližuje životní osudy žen příslušníků italského organizovaného zločinu - mafie.

I. - Dějiny lidských civilizací od pravěku do poloviny 17. století. II. - Dějiny lidských civilizací od poloviny 17.století po současnost. Osvědčená dvoudílná učebnice světových dějin je určena studentům středních škol všech typů. Má schvalovací doložku MŠMT ČR.

Autor knihy Noah Lederman si vytýčil nelehký úkol - odhalit tajemnou minulost svých židovských prarodičů pocházejících z Polska. Jako jediní ze svých rodin přežili druhou světovou válku i koncentrační tábory Majdanek, Osvětim, Bergen Belsen, Ravensbrück. Po válce emigrovali do USA. Lederman cítil, že potřebuje znát své kořeny. Po několik let tak skládá střípky z vyprávění své babičky, ze svých cest po Evropě po místech, kde byly koncentrační tábory, z návštěv památek holokaustu a ze vzpomínek pamětníků.

Kniha vypráví o osudech tří příslušníků původem nizozemského rodu Bleylebenů - císařského plukovníka, jeho nezkrotného syna a jeho matky, zbožné a společensky úspěšné hlavy rodu, v bouřlivých Čechách za třicetileté války a těsně po ní.

Na tzv. panovnickou trilogii s úspěchem navázal právě tento svazek, který tvoří jakýsi její doplněk. Nesetkáte se zde s osobnostmi sice tak známými, ale pro české prostředí přece jen natolik zajímavými, že stojí za to se s nimi seznámit. Kdo dnes již například ví, že poslední bavorská královna se narodila v Brně? Že syn Fridricha Falckého si vysloužil přezdívku „královský mořský loupežník“ a po deset let stál jako admirál v čele anglického válečného loďstva? Či co má společného nekorunovaný král Mallorky s Brandýsem nad Labem? I zde se lze přesvědčit, jak nevyčerpatelnou studnicí je naše historie.

Tento svazek zaplňuje bílá místa obecného povědomí o těch královských manželských i mimomanželských potomcích, kteří se neujali dynastického nástupnictví, byť jejich osudy jsou neméně dramatické a poutavé. Zlé bylo, když v královské rodině chyběli následníci trůnu, nejedna vráska ale přibyla, když se z manželství nejurozenějších narodilo více potomků. Pro tyto případy sice existovala pravidla nástupnictví, nicméně odolat pokušení touhy po moci, porušit psané i nepsané pořádky bylo vždy silné.

Vývojové tendence vojenství se jen zřídka zastavují před státními hranicemi. Vojenské dějiny jsou však až dodnes z velké míry národními dějinami. Popsat vojenské dimenze minulosti z evropské perspektivy proto znamená stanovit nové akcenty a otevřít tak překvapivé náhledy. To odpovídá nejen zájmu historické vědy o mezinárodní a nadnárodní procesy, ale odráží to také vývoj bezpečnostní politiky, směřující k vytvoření mnohonárodních ozbrojených sil. Renomovaní historikové z 25 států si vzali pod drobnohled vztahy v Evropě v období od 19. století, přesahující hranice jednotlivých zemí. Tato inovativní kniha, vybavená četnými obrázky, grafy a mapami, poprvé osvětluje otázky zavrhování války a míru, změn v poměru mezi civilní a vojenskou sférou, reprezentace vojenství v podobě obrazů vlastních i cizích, jakož i vztahů ozbrojených sil v rámci vojenských aliancí od napoleonských válek. Uvedené problémy zkoumá z transnacionální perspektivy a stává se tak cenným vodítkem pro historiky i širší veřejnost.

Jana Palacha a Oskara Brüsewitze, který je mimo Německo jen málo známý, spojuje podobný osud. Není tomu tak jenom proto, že se Brüsewitz, farář působící v Zeitzu v Německé demokratické republice, na protest proti komunistickému režimu v srpnu roku 1976 upálil, ale i z toho důvodu, že se z něj podobně jako z Palacha stal politický mučedník. Autorka v knize ukazuje, že pojetí Palacha a Brüsewitze v symbolické rovině osciluje mezi „obětí“ a „hrdinou“, a to v návaznosti na funkce, které mají jako diskurzivní postavy z pohledu různých (západních i východních) aktérů plnit.

Počátky vědecké špionáže a kontrašpionáže. Špionáž a kontrašpionáž jaderných velmocí v oblasti atomového výzkumu a konstrukce atomové zbraně.

Tato kniha je pokusem najít pravdu o letu Josephiny Fordové na severní pól. Nebo se pravdě aspoň co nejvíc přiblížit. Oba muži, kteří tehdy seděli v pilotní kabině Josephiny Fordové, už dávno nežijí. A až do své smrti nevydali žádné prohlášení, kterým by se zřekli svého nároku, že jako první lidé dosáhli severního pólu naší planety vzdušnou cestou. Přitom pouze oni dva věděli, co se doopravdy dělo v těch necelých šestnácti hodinách letu z Královské zátoky na sever a zpět...

Pojednává o Přemyslu Pitterovi a jeho činnostech spojených s péčí o české i německé děti (židovské děti, válečné sirotky a později děti z odsunu).

Po skončení druhé světové války byl dirigent Václav Talich obviněn z kolaborace. Za inspirátora bývá označován ministr Zdeněk Nejedlý. Publikace si všímá korektních vztahů mezi nimi v meziválečném období.

Projekt společnosti Člověk v tísni.

Popírání holocaustu nemá větší hodnověrnost než tvrzení, že Země je plochá. Přesto se najdou takoví, kdo trvají na tom, že smrt šesti milionů Židů v nacistických koncentračních táborech je podvodem mocného sionistického spiknutí. Před čtyřiceti lety byly takové názory dílem pseudohistoriků, kteří tvrdili, že Hitler nikdy neměl v úmyslu vyhladit Židy a že v táborech jich podlehlo nemocem pouze statisíce. Po léta byli ti, kdo zveřejňovali takové názory, odbýváni jako neškodní podivíni. Za poslední desetiletí však začali nacházet ohlas na seriózních kolbištích. V důkladné historii popírání holocaustu ukazuje Deborah E. Lipstadt, jak - navzdory desítkám tisíc žijících svědků a obrovskému množství dokumentace - tato iracionální myšlenka nejen nadále získává přívržence, ale stává se mezinárodním hnutím...

Prof. MUDr. Pavel Klener, DrSc. zaměřil svou odbornou a vědeckou činnost především na hematologii a onkologii, což dokumentuje více než 300 publikací v odborných časopisech doma i v zahraničí. Zaměření vyplývá z jeho kvalifikace ve vnitřním lékařství, se zvláštním zřetelem k podoboru hematologie. Od poloviny sedmdesátých let 20. století se systematicky věnuje též problematice onkologické, zejména protinádorové chemoterapii. Patří k zakladatelům této disciplíny u nás. Již v roce 1974 vydal první monografii věnovanou této problematice. Organizoval řadu domácích i mezinárodních konferencí a aktivně pracoval v odborných společnostech (hematologické, chemoterapeutické a onkologické). Dvacet let vedl Katedru klinické onkologie IPVZ a v letech 1999–2003 byl předsedou České onkologické společnosti.