Poslání Ročenky Československého dokumentačního střediska, která se svazkem za rok 2003 vydává na cestu, těsně souvisí s úkoly, jež si vytyčila obecně prospěšná společnost ČSDS: přispívat ke studiu dějin domácí a exilové antitotalitní rezistence v éře komunistického Československa, shromažďovat a zpřístupňovat svědectví o duchovním vzdoru, o nezávislém myšlení a samizdatovém vydávání, o formování zárodků občanské společnosti, o občanských iniciativách a opozici uvnitř totalitního systému, a ve stejné míře o všestranných aktivitách politického a kulturního exilu. Vydáváním ročenky vytváříme nový publikační prostor, něco málo navíc k dosavadním periodikům, jako jsou například Soudobé dějiny a Revolver revue. Svou specializací a tematickým zaměřením chceme nabídnout současným i potenciálním autorům nové publikační možnosti, a zároveň sami dávat podněty ke zpracování témat a zveřejňování svědectví, jež pomáhají objevovat donedávna ještě skrytou minulost, aby se stala součástí historické paměti celé společnosti. Není sporu o tom, že dějiny disentu a exilu poskytují dost materiálu, z něhož by mohl žít časopis, který by vycházel i několikrát do roka. Zvláště když by zprostředkovával poznání i odjinud, z Polska, Maďarska a z dalších zemí, které procházely srovnatelným, a přitom jedinečným vývojem, v porovnání s nímž lze lépe porozumět reáliím a souvislostem československým. Leč zkušenosti s uváděním do života ročenky, jejíž první koncept, navazující na někdejší čvrtletník Acta exilového dokumentačního střediska, se zrodil před sedmi osmi lety a k jehož realizaci vedla tak dlouhá (a trnitá) cesta, nás varuje, abychom byli realisté a nekladli si neúměrně velké cíle.